+420 737 913 277 (Po-Čt 7.30-18.00)

ikona tužky na papíře Archiv pro štítek: technologie

blake-wisz-85030

Proč ceny fyzických a digitálních produktů ovlivňují pokrok

Dříve platilo pravidlo, že cena je otázkou střetu nabídky a poptávky. Dnes v době informačních technologií to již tak zdaleka neplatí. Otevřeli se nové možnosti příjmů pro podnikatele a prohloubil se rozdíl v povaze produktů.

Dnešní doba je dobou pestrosti. Tak dlouho jsme do lidí „hustili“ že mají právo na výběr, že si mohou dopřát cokoliv, dojít v životě kamkoliv, až nás to dostalo na práh 4 průmyslové revoluce. Ptáte se proč? Je to o ceně produktů.

Fyzické zboží prohrává

Fyzické zboží, ale i služby v reálném světě dnes prohrávají na plné čáře. Lidé dnes chtějí hlavně výběr. U fyzických produktů to způsobuje velké obtíže, zaručeně to způsobí ekonomickou krizi. Dobrým příkladem je jeden z hlavních tahounů ekonomiky – automobilový průmysl. Když dnes automobilka prodává automobil, každý člověk chce jinou barvu, čalounění, tu navigaci, tu zabudovaný záchod v sedačce, jiný zase střešní okno.

Firma, která chce vydělat více, potřebuje:

  1. Prodat co nejvíce produktů – což znamená držet cenu dole.
  2. Mít co nejširší nabídku a prakticky individuální přístup k zákazníkům (to se zákazníkům líbí).

Druhý bod ale tlačí výrobní a distribuční náklady nahoru. Klasické výrobní linky chrlící stejné produkty přestávají ztrácet význam. Navíc, i kdybyste dokázali prodávat stále stejný produkt, náklady se zatím stále budou držet relativně vysoko.

Protože se výrobní závody přizpůsobují tomu, co po nich lidé chtějí. Člověk – obyčejný lidský dělník, je na odpis. 3 D tiskárně je jedno, že vytiskne pokaždé jiný díl nebo dům trochu jiných tvarů. Software se jednou nahraje, pak se ladí ale chybovost a „zaškolování“ je mnohem snazší, než pokud by se stejné činnosti měl naučit člověk. I robot je v tomto ohledu prospěšnější než člověk. Dáte mu do „ruky“ návod a on pracuje přesně podle něj, je mu vlastně jedno, zda má těch návodů 5 nebo 10. A co je důležitější, náklady na provoz robota jsou 4 x nižší. To, že dnes lidé chtějí „široký výběr z barevné palety možností“ tak tlačí kupředu technologický pokrok ve výrobě a jako neblahý efekt sebou přináší zvyšující se nezaměstnanost, klesající reálné příjmy, zvětšují zadluženost a snižují kupní sílu – což pákovým efektem ještě více tlačí na rychlejší přechod na průmysl 4.0.

Vývoj ceny fyzického produktu

Svou roli zde hraje povaha a cena produktu. Když se podíváte na fyzické zboží. Jeho cena, dá se říci, se stále snižuje. Pozvolna, ale je to tak. Zajímavé však je, že pokud vyjde na trh nový – o trochu vylepšený produkt, je stejně drahý nebo častěji dražší než jeho původní verze. Tento stav bude ještě nějaký čas trvat.

Přechod na průmysl 4.0 neprobíhá ze dne na den. Nástup parního stroje a jeho modernizace zabrala dvě dekády. Navíc firmy potřebují rozsáhlé investice do přechodu na technologie a to promítnou do ceny produktů.

Pak se ale vše změní. Jakmile bude výroba zcela automatizovaná, konkurence bude rychle tlačit cenu dolů a cena fyzických produktů tak bude následovat vývoj cen digitálních produktů. Důvodem bude i druhý pákový efekt a to je, že většina lidí bude vydělávat nižší reálnou mzdu než dnes.

Digitální produkt

Digitální produkt / služba má zcela jinou povahu. Používáme je všichni – navigace, vyhledávače , hudba, software od Windows a Excel až po specializované analytické nástroje.

Vývoj cen je zde výrazně odlišný. Ceny digitálních produktů strmě padají. Jako příklad může posloužit hudba. Před deseti lety jste si koupili CD za 500 i 600 Kč. Dnes si koupíte miliony písniček za pár euro měsíčně. Album interpreta pak klidně za 60 nebo 50 % ceny před deseti lety. Snížili se ceny automobilů za 10 let o 40 nebo 50 procent?

Podobně je na tom i software. Když dnes konkurence vstupuje na trh s novým produktem. Již v základu zpravidla obsahuje pár nových funkcí a ještě podsekne ceny dolů. Pokud si firma nedrží monopol, cena padá a padá.

Díky tomu se však produkt dostává k více a více lidem a firmy i tak vydělávají více. Náklady na klon a distribuci jsou totiž výrazně nižší. Tyto digitální produkty – za méně a méně peněz, využívají i firmy a tím umožňují ještě rychlejší nástup průmyslu 4.0

Nové zdroje příjmů

A aby toho nebylo málo, nakopávají digitální produkty těm fyzickým zadek ještě více. Proč?

Díky novým možnostem příjmů jsou často k dispozici zdarma (alespoň v základní verzi). Zpěvák dnes klidně ihned po zveřejnění nahraje všechny své písničky na Youtube a má příjem z reklam. To stejné Google nebo Facebook.

Toto ještě více tlačí na snižování cen. Bohužel – digitální produkty nikdy nevytvoří tolik pracovních míst. Výhodou je hlavně jejich dostupnost.

Z tohoto článku můžete snadno odhadnout vývoj věcí budoucích. Digitalizace tlačí ceny dolů. Tlak na pestrost a výběr ze strany zákazníků drží náklady nahoře a tlačí firmy k rychlé digitalizaci procesů u všeho co jen trochu jde.

Můžeme si říct, že parní stroj měl nástup několik dekád, ale doba je dnes přeci jen o trochu rychlejší.

Líbil se vám článek? Mrkněte na on-line akademii nebo na připravovanou knihu Krev budoucnosti.

greg-rakozy-38802

Co má společného zemědělství a umělá inteligence?

Zemědělství, toliko opěvované jako základ rozvinuté civilizace, bylo největší pastí, do které se člověk dostal. Nyní se chystá sklapnout další past v podobě umělé inteligence. Cesta ven, již ale není.

Přes dva miliony let žily všechny druhy rodu Homo více méně šťastným životem. Člověk se dožíval relativně vysokého věku. Pokud jste překonali první roky vysoké dětské úmrtnosti, měli jste vysokou šanci dožít se šedesáti, ale výjimkou nebyli ani osmdesátníci. Což odpovídá i současným kmenům, které zůstaly věrné tomuto způsobu života.

Pak přišla zemědělská revoluce

Nepřišla ze dne na den. Nepřišla dokonce ani v jedné generaci. Přišla postupně, plíživě a v tom bylo její největší nebezpečí. Na začátku se vše zdálo jako dobrý nápad. Když obdělám více půdy, zavlažím ji a pohnojím, budu mít lepší úrodu, nebudu se muset stále přesouvat, postavím si dům, budu v teple a moje děti ve větším bezpečí. Komu se nelení, tomu se zelení. A tak to také bylo, alespoň zpočátku. Produkce rostla a lidé se milovali a množili. Rostliny, ale člověka vypekly.

Najednou bylo potřeba nasytit chlebem mnohem více krků, než-li dříve. Dřeli tak na poli od svítání do soumraku. Lidské tělo nebylo na takovou námahu, stravu a životní styl stavěno. Lidé trpěli deformacemi kostí. Vyhřezlá ploténka byla běžnou životní obtíží. Nízká imunita díky jednotvárné stravě již od dětství vedla k vyšší úmrtnosti. Co je ještě horší, přišly hladomory a násilí. Zatímco lovec a sběrač se mohl přesunout a jeho menší skupina byla přizpůsobivá, větší zemědělská komunita se kvůli rostlinám přesunout nemohla. Když přišla neúroda, lidé umírali. Když přišel sousední kmen zabrat úrodu, lidé nemohli ustoupit, bojovali. Co bylo horší, cesta ke starému způsobu života již nebyla možná. Lesy byly pokácené, populace příliš velká, nikdo z pamětníků, který se vyznal v umění lovu a sběru již nežil. Past nás nadobro uvěznila.

Když dnes hodnotíme zemědělskou revoluci jako počátek naší prosperující civilizace, říkáme si, že to byla dobrá volba. Nehodnotíme to z pohledu stovek generací, které dřely před námi, hladověly, bojovaly o úrodu, umíraly.

Druhá past strojů

Co přinesla umělé inteligence prvním generacím? Vše začalo stejně jako zemědělská revoluce. Vypadalo to růžově, optimisticky, přinášelo samé výhody. Stejně jako u prvních zemědělců i první počítače se datují do období počátku největší populační exploze v historii lidstva. Přišel rozkvět a růst jaký jsme si do té doby neuměli představit.

Ekonomika rostla, věkový průměr se zvyšoval, lidé byli zdravější, šťastnější, bylo jich více prokazatelně se měli lépe. Stalo se však něco, co nikdo neočekával. Postupně, stejně jako u rostlin, si i technologie ochočila člověka. Umělou inteligenci máte dnes i vy stále u sebe, někde v kapse nebo si skrze ni čtete tyto řádky. Skrze ni pracujeme, spravujeme své peníze, nakupujeme potraviny. Lidské zdraví je dnes téměř úplně závislé na tom, zda budou fungovat přístroje v nemocnicích.

Můžeme pracovat méně? Nikoliv. Místo jednoho dopisu týdně dnes napíšete 40 e-mailů denně. Pracujete 12 hodin denně s cílem zajistit si lepší život, ale až vám bude 40, zjistíte, že máte děti, hypotéku, televize, telefony, dvě auta a z práce není úniku. Technologie si vás zcela podrobila. Stejně jako předtím zemědělce rostliny. Cesta ven je, ale nebude se vám líbit.

Konec zemědělců = konec naší civilizace

Zemědělská revoluce neskončila vznikem měst a naší civilizací, protože by měli zemědělci super život. Společenství zemědělství skončilo, protože to stálo za ho*no a byla možnost se z toho dostat. Naše populace je dnes tak početná, že si nemůžeme říct, zahodíme všechny přístroje. Trpěli bychom jako zvířata. A ani nechceme. Můžeme jít jen vpřed. S rozvojem umělé inteligence se, ale stane něco, co nás pěkně vypeče.

Přijdeme o práci. O jednu z mála věcí, s kterou se plošně identifikujeme. Jediná věc, která tvoří hlavní zdroj příjmů států. Přichází to pomalu, plíživě. Armádu účetních a sekretářek nahradili první počítače a Excelovské tabulky. Pokračuje to, ale dál. V roce 2025 bude automatizováno 7 % pracovních míst. Kolem roku 2045 – 2050 bude nezaměstnaných mezi 40 a 50 procenty. Lidé si myslí, že jejich práce není v ohrožení, ale pletou se. Technologie se nyní spojila s umělou inteligencí a změny se již dějí. Díky strojovému učení (navíc je A.I. platforma dostupná zdarma) budou v ohrožení i taková místa jako jsou herci, zpěváci, lidé z marketingu, spisovatelé, redaktoři, doktoři, právníci i programátoři. Nejdražší lidé začnou být nahrazováni jako první. Jde většinou o práce, které zvládne software, nepotřebujete měnit zákony ani investovat do fyzického robota.

Pak přijdou stroje do továren. Práce robota je 4 X levnější než práce člověka. Navíc se stále zlepšuje, zpřesňuje a zlevňuje. Pro představu, společnost Foxconn zavedla do praxe roboty. Během jediného dne vyhodila 60 000 lidí. Za jediný den!!

Lidé, stejně jako zemědělci začnou trpět nedostatkem. Budou nuceni žít za méně peněz, pracovat za nižší mzdu, brát sociální dávky od státu (říkejme tomu třeba garantovaný příjem). Zhorší se zdravotní stav, zvýší podíl drogově závislých. Nebudou moci vlastnit domy jako doposud. Nezískají hypotéku. Nespokojenost povede ke změně politického režimu, to povede k násilí. Vše se však odehraje mnohem rychleji, než u zemědělců, kteří toto zažili v rámci mnoha generací. Technologie jsou rychlejší a tak se vše „uděje“ během tří generací, včetně té naší.

Jako optimista věřím, že podobně jako zemědělská revoluce přivedla na svět naší (zatím) prosperující společnost, umělá inteligence a 3D tiskárny přinášejí také novou prosperující společnost. Jedno je však jisté. Již to nebude společnost, ve které žijeme nyní. Bude to zcela nová civilizace, která se bude lišit od té současné stejně, jako se lišíme my od prvních společenství zemědělců.

Můžeme si jen popřát hodně zdaru a chladnou hlavu v nadcházejících dekádách lidské nespokojenosti.

01

qlifcanspua-siyan-ren

U.I. je jako pes, tak se tak chovejme

11.12 2016 Žádný komentář

Píše se 28. srpna 1963 a do té doby ve světě málo známý aktivista za občanská práva pronáší svůj projev „I have a dream“, který přímo na místě sleduje na 200 tisíc posluchačů. Martin Luther King byl za svůj projev obhajující lidská práva a odsuzující rasovou diskriminaci označen FBI za nepřítele spojených států. O rok později se stal nejmladším laureátem na Nobelovu cenu míru.

Ptáte se, proč to píši v článku s tématem A.I.?