+420 737 913 277 (Po-Čt 7.30-18.00)

ikona tužky na papíře Archiv pro štítek: průmysl 4.0

18620906_1439252169464854_5679033886231407604_o

Poznámky z přednášky 4. průmyslová revoluce

Minulý týden (konkrétně ve čtvrtek) jsem se zúčastnil přednášky a panelové diskuze na téma 4. průmyslová revoluce. Akci pořádala organizace Global Shapers Community Prague a z výborného prostředí ArtGen office gallery s výhledem na Prahu jsem si odnesl pár bitů poznámek. No a teď jsem se dostal k tomu je zveřejnit.

Na přednášce byli hlavními řečníky

  • Tomáš Sedláček – Ekonom, Hlavní makroekonomický stratég ČSOB
  • Dominik Stroukal – Ředitel Liberálního institutu, autor první české knihy o Bitcoinech
  • Petra Hrušková – Staffing Business Partner, EMEA Emerging Markets at Google
  • Jan Zadák – President EMEA Enterprise services v HP
  • Aleš Chmelař – Hlavní ekonomický analytik, Úřad vlády ČR

Co se řešilo?

Hlavním tématem byla jednoznačně práce – a to, jak se překotná digitalizace a automatizace promítne do našich životů. Všichni se shodli, že se promítne opravdu hodně. Žádný názor nebyl přehnaně optimistický ani přehnaně pesimistický. Z debaty však bylo patrné, že nikdo nemá přehnaná očekávání, že bychom tím prošli bez šrámů na společnosti.

Jan Zadák uváděl příklad, kdy se podílel na zavedení nových procesů do firmy, pro kterou to znamenalo zrušení 8 000 pracovních míst během jediného dne. Nejednalo se jen o nějaké nižší pozice. 700 zaměstanců byli právníci, které nahradil software.

Podle jeho slov není na bedrech státu, aby tyto problémy řešil, ale je to na zodpovědnosti podnikateslkého sektoru. Již Tomáš Baťa říkal, že smyslem podnikání je vytvářet pracovní místa. Zmíněná firma tak s předstihem vytvořila pětiletý plán, díky kterému z 8 000 zaměstnanců znovuzaměstnala 5 000 z nich.

Software nahradí 4 zaměstnance a je 2 X efektivnější. Ve výsledku 1 stroj nahradí 8 pracovních míst.

Tomáš Sedláček doplnil, že dnešní stavění zdí a rostoucí vlna nacionalismu je právě reakcí na digitalizaci. Čím rychlejší digitalizace a robotizace bude, tím rychleji postavíme zdi, zavedeme cla a budeme žít jen pro sebe. Ostatně je to již vidět například v USA, kde se vzbouřila střední třída “bílého muže” a výsledkem je Trump a jeho projekt “Velká mexická zeď”. Bílý muž se ale nemusí bát, že ho o práci připraví chudý mexikánec. O práci ho připraví technologie.

Petra Hrušková doplnila, že problém zde není u odborně vzdělaných lidí. Tato místa budou zanikat, ovšem tito lidé se vyznačují extrémní přizpůsobivostí a jsou schopni se znovu zaměstnat v jiném oboru. Opět je však na zodpovědnosti firmy, aby vytvořila pro lidi podmínky.

Za mně můžu dodat. Že skokově budou přicházet o místa i ty odborné profese. Například právník nebo programátor či analytik, marketingový specialista – to jsou ohrožené pozice, které může nahradit software a A.I.. Velké problémy budou mít nevzdělaní nebo starší lidé a lidé nedostatečně jazykově vybavení. Ty skončí v rukou státu či v horším případě v rukou gangů – což můžeme vidět již dnes v některých částech světa a v chudších čtvrtích velkých měst.

Digitalizace a rozvojový svět

Dotaz z publika, jak promění 4. průmyslová revoluce chudý rozvojový svět, kde žije většina obyvatel, rozdělil účastníky na dva tábory. Dominik Stroukal zastával názor, že pozitivně, protože digitalizace supluje některé úlohy nefunkčních států. Například se můžete díky telefonům a internetu učit, podnikat (př. Uber), organizovat se…. Já se spíše přikláním k názoru Jana Zadáka, který více mluvil z vlastní zkušenosti. Jelikož měl ve firmě na starosti právě vedení poboček v Africe, potvrdil, že digitalizace má na rozvojový svět příliš malý vliv, aby dokázala něco významně změnit. Jelikož chybí naprosto základní věci, nemá digitalizace na čem stavět. Co pomáhá mnohem více jsou čínské investice.

Co se mi líbilo?

Rozvoj bio, organic, hand made a green životního stylu

Petra Hrušková – zástupce Googlu, prohlásila, že se lidé opět vrátí ke kořenům. Budou pěstovat zeleninu a pracovat na polích či dělat řemesla. To vše bez výrazné mechanizace. Google totiž dobře ví, že již dnes poptávka po BIO, organic a hand made výrobcích výrazně převyšuje nabídku. Zároveň je to jediný segment, který nedokáží stroje ani Google nahradit. Čím více bude na světě robotů, čím více domů postaví 3D tiskárny, tím větší osobní hodnotu pro člověka bude mít, když bude moci říct – tenhle dům jsem postavil vlastníma rukama. Bude to nový společenský status.

Co již tento názor neřeší je fakt, že tímto způsobem může žít jen poměrně malé procento obyvatel. Při současné populaci tento způsob života bude jen pro “vyvolené”. Masa chudých pracujících ve městech si bude rukama tak maximálně třídit odpadky.

Singularita

Aleš Chmelař správně podotkl zajímavou poznámku o které lidé málo přemýšlí. Bude-li člověk skutečně schopen stroje dovést k singularitě (zatím jdeme tímto směrem), přestane být lidská práce jako taková ceněným artiklem. Přestane dávat úplně smysl. V podstatě to znamená stav, kdy stroje umí sami řešit problémy a vyrábět a vyvíjet další stroje a software. Důsledek je pak takový, že singularita zafixuje rozdíly ve společnosti. Pokud budete v této době chudým, chudý již zůstanete. Budete-li bohatý, budete se mít dobře. Samozřejmě zafixování takových rozdílů si ta početnější skupina chudých lidí asi líbit nenechá.

Já nevím, zda chci být nějakým svědomím této debaty, ale…. 

Daň z robotiky

Bill Gates prosazuje “daň z robotiky”. V podstatě se ale jeho výroky špatně chápou. V diskuzi bylo velmi dobře vysvětleno, že se nejedná o daň z robotů (těžko můžeme říci, který robot ještě platit má a který ne), ale zdanění investičního kapitálu. Jednoduše místo toho abyste danili lidskou práci (které bude méně a méně), daníte investiční kapitál za který se roboti pořizují. To za jistých okolností – například v kombinaci s minimálním příjmem, může vyřešit otázky o výpadku příjmů do státních rozpočtů.

Co se mi nelíbilo

Vytkl bych snad jedinou věc, a to že se řešil sebestředně jen vliv na člověka. Přitom průmyslová revoluce 4.0 zasahuje hlavně do jiných oblastí. Průmyslová revoluce má za následek nevětší vymírání druhů a ničení životního prostředí včetně globálního oteplování. Příliš málo se tyto faktory započítávají do scénářů, co se bude dít, když se k tomuto ještě přidá masivní robotizace a úbytek pracovních míst.

Uvedu dva příklady:

1) Na rybolovu je existečně závislá 1/5 obyvatel planety. Díky masovému rybolovu, lovení pomocí radarů, vrtulníků, hlubokomořských sítí, desítky kilometrů dlouhým vlascům atd.  již kolem roku 2050 nebudou v oceánech žádná větší hejna ryb (kromě uměle chovaných). Velká část lidí žijících na pobřeží skromným životem se tak jednoduše vydá do velkých měst zkusit štěstí.

2) Odlesňování krajiny. I na lesích a pralesním porostu je přímo závislá 1/5 obyvatel planety. Momentálně jsou místa, která dosahují až 7-8% úbytku lesa ročně. Z Amazonie je například pryč již 1/3. Půda bez lesů se rychle vyčerpá pod produkcí rýže, soji, bavlny nebo velkých stád skotu a promění se v poušť. A spousta lidí se opět přesune do měst.

Tyto dva trendy postačí k takové destabilizaci společnosti, aby společně s nižším počtem pracovních míst zařídily velmi nepříjemné chvilky pro osud rodu Homo.

V diskuzi by se proto mělo také řešit, jak moderní technologie a digitalizace může vést ke zpomalení těchto trendů, nebo dokonce k jejich zvrácení. Technika a mozky by na to již byly, teď jen ta vůle ke spolupráci – udělat z toho ten business. Například nechápu, že ještě nikdo nepracuje na zlevnění odsolování mořské vody, protože to by dokázalo zvrátit většinu negativních trendů. Možná na to ale skutečně potřebujeme tu umělou inteligenci.

Závěrem

Akce byla výborně připravená, skvělý servis a odnesl jsem si kopu poznámek. Snad se na toto téma brzy dočkáme něčeho dalšího, podle účasti zájem velmi roste. Facebook Global Shapers zde.

blake-wisz-85030

Proč ceny fyzických a digitálních produktů ovlivňují pokrok

Dříve platilo pravidlo, že cena je otázkou střetu nabídky a poptávky. Dnes v době informačních technologií to již tak zdaleka neplatí. Otevřeli se nové možnosti příjmů pro podnikatele a prohloubil se rozdíl v povaze produktů.

Dnešní doba je dobou pestrosti. Tak dlouho jsme do lidí „hustili“ že mají právo na výběr, že si mohou dopřát cokoliv, dojít v životě kamkoliv, až nás to dostalo na práh 4 průmyslové revoluce. Ptáte se proč? Je to o ceně produktů.

Fyzické zboží prohrává

Fyzické zboží, ale i služby v reálném světě dnes prohrávají na plné čáře. Lidé dnes chtějí hlavně výběr. U fyzických produktů to způsobuje velké obtíže, zaručeně to způsobí ekonomickou krizi. Dobrým příkladem je jeden z hlavních tahounů ekonomiky – automobilový průmysl. Když dnes automobilka prodává automobil, každý člověk chce jinou barvu, čalounění, tu navigaci, tu zabudovaný záchod v sedačce, jiný zase střešní okno.

Firma, která chce vydělat více, potřebuje:

  1. Prodat co nejvíce produktů – což znamená držet cenu dole.
  2. Mít co nejširší nabídku a prakticky individuální přístup k zákazníkům (to se zákazníkům líbí).

Druhý bod ale tlačí výrobní a distribuční náklady nahoru. Klasické výrobní linky chrlící stejné produkty přestávají ztrácet význam. Navíc, i kdybyste dokázali prodávat stále stejný produkt, náklady se zatím stále budou držet relativně vysoko.

Protože se výrobní závody přizpůsobují tomu, co po nich lidé chtějí. Člověk – obyčejný lidský dělník, je na odpis. 3 D tiskárně je jedno, že vytiskne pokaždé jiný díl nebo dům trochu jiných tvarů. Software se jednou nahraje, pak se ladí ale chybovost a „zaškolování“ je mnohem snazší, než pokud by se stejné činnosti měl naučit člověk. I robot je v tomto ohledu prospěšnější než člověk. Dáte mu do „ruky“ návod a on pracuje přesně podle něj, je mu vlastně jedno, zda má těch návodů 5 nebo 10. A co je důležitější, náklady na provoz robota jsou 4 x nižší. To, že dnes lidé chtějí „široký výběr z barevné palety možností“ tak tlačí kupředu technologický pokrok ve výrobě a jako neblahý efekt sebou přináší zvyšující se nezaměstnanost, klesající reálné příjmy, zvětšují zadluženost a snižují kupní sílu – což pákovým efektem ještě více tlačí na rychlejší přechod na průmysl 4.0.

Vývoj ceny fyzického produktu

Svou roli zde hraje povaha a cena produktu. Když se podíváte na fyzické zboží. Jeho cena, dá se říci, se stále snižuje. Pozvolna, ale je to tak. Zajímavé však je, že pokud vyjde na trh nový – o trochu vylepšený produkt, je stejně drahý nebo častěji dražší než jeho původní verze. Tento stav bude ještě nějaký čas trvat.

Přechod na průmysl 4.0 neprobíhá ze dne na den. Nástup parního stroje a jeho modernizace zabrala dvě dekády. Navíc firmy potřebují rozsáhlé investice do přechodu na technologie a to promítnou do ceny produktů.

Pak se ale vše změní. Jakmile bude výroba zcela automatizovaná, konkurence bude rychle tlačit cenu dolů a cena fyzických produktů tak bude následovat vývoj cen digitálních produktů. Důvodem bude i druhý pákový efekt a to je, že většina lidí bude vydělávat nižší reálnou mzdu než dnes.

Digitální produkt

Digitální produkt / služba má zcela jinou povahu. Používáme je všichni – navigace, vyhledávače , hudba, software od Windows a Excel až po specializované analytické nástroje.

Vývoj cen je zde výrazně odlišný. Ceny digitálních produktů strmě padají. Jako příklad může posloužit hudba. Před deseti lety jste si koupili CD za 500 i 600 Kč. Dnes si koupíte miliony písniček za pár euro měsíčně. Album interpreta pak klidně za 60 nebo 50 % ceny před deseti lety. Snížili se ceny automobilů za 10 let o 40 nebo 50 procent?

Podobně je na tom i software. Když dnes konkurence vstupuje na trh s novým produktem. Již v základu zpravidla obsahuje pár nových funkcí a ještě podsekne ceny dolů. Pokud si firma nedrží monopol, cena padá a padá.

Díky tomu se však produkt dostává k více a více lidem a firmy i tak vydělávají více. Náklady na klon a distribuci jsou totiž výrazně nižší. Tyto digitální produkty – za méně a méně peněz, využívají i firmy a tím umožňují ještě rychlejší nástup průmyslu 4.0

Nové zdroje příjmů

A aby toho nebylo málo, nakopávají digitální produkty těm fyzickým zadek ještě více. Proč?

Díky novým možnostem příjmů jsou často k dispozici zdarma (alespoň v základní verzi). Zpěvák dnes klidně ihned po zveřejnění nahraje všechny své písničky na Youtube a má příjem z reklam. To stejné Google nebo Facebook.

Toto ještě více tlačí na snižování cen. Bohužel – digitální produkty nikdy nevytvoří tolik pracovních míst. Výhodou je hlavně jejich dostupnost.

Z tohoto článku můžete snadno odhadnout vývoj věcí budoucích. Digitalizace tlačí ceny dolů. Tlak na pestrost a výběr ze strany zákazníků drží náklady nahoře a tlačí firmy k rychlé digitalizaci procesů u všeho co jen trochu jde.

Můžeme si říct, že parní stroj měl nástup několik dekád, ale doba je dnes přeci jen o trochu rychlejší.

Líbil se vám článek? Mrkněte na on-line akademii nebo na připravovanou knihu Krev budoucnosti.