+420 737 913 277 (Po-Čt 7.30-18.00)

ikona tužky na papíře Archiv pro štítek: Global Shapers Prague

18620906_1439252169464854_5679033886231407604_o

Poznámky z přednášky 4. průmyslová revoluce

Minulý týden (konkrétně ve čtvrtek) jsem se zúčastnil přednášky a panelové diskuze na téma 4. průmyslová revoluce. Akci pořádala organizace Global Shapers Community Prague a z výborného prostředí ArtGen office gallery s výhledem na Prahu jsem si odnesl pár bitů poznámek. No a teď jsem se dostal k tomu je zveřejnit.

Na přednášce byli hlavními řečníky

  • Tomáš Sedláček – Ekonom, Hlavní makroekonomický stratég ČSOB
  • Dominik Stroukal – Ředitel Liberálního institutu, autor první české knihy o Bitcoinech
  • Petra Hrušková – Staffing Business Partner, EMEA Emerging Markets at Google
  • Jan Zadák – President EMEA Enterprise services v HP
  • Aleš Chmelař – Hlavní ekonomický analytik, Úřad vlády ČR

Co se řešilo?

Hlavním tématem byla jednoznačně práce – a to, jak se překotná digitalizace a automatizace promítne do našich životů. Všichni se shodli, že se promítne opravdu hodně. Žádný názor nebyl přehnaně optimistický ani přehnaně pesimistický. Z debaty však bylo patrné, že nikdo nemá přehnaná očekávání, že bychom tím prošli bez šrámů na společnosti.

Jan Zadák uváděl příklad, kdy se podílel na zavedení nových procesů do firmy, pro kterou to znamenalo zrušení 8 000 pracovních míst během jediného dne. Nejednalo se jen o nějaké nižší pozice. 700 zaměstanců byli právníci, které nahradil software.

Podle jeho slov není na bedrech státu, aby tyto problémy řešil, ale je to na zodpovědnosti podnikateslkého sektoru. Již Tomáš Baťa říkal, že smyslem podnikání je vytvářet pracovní místa. Zmíněná firma tak s předstihem vytvořila pětiletý plán, díky kterému z 8 000 zaměstnanců znovuzaměstnala 5 000 z nich.

Software nahradí 4 zaměstnance a je 2 X efektivnější. Ve výsledku 1 stroj nahradí 8 pracovních míst.

Tomáš Sedláček doplnil, že dnešní stavění zdí a rostoucí vlna nacionalismu je právě reakcí na digitalizaci. Čím rychlejší digitalizace a robotizace bude, tím rychleji postavíme zdi, zavedeme cla a budeme žít jen pro sebe. Ostatně je to již vidět například v USA, kde se vzbouřila střední třída “bílého muže” a výsledkem je Trump a jeho projekt “Velká mexická zeď”. Bílý muž se ale nemusí bát, že ho o práci připraví chudý mexikánec. O práci ho připraví technologie.

Petra Hrušková doplnila, že problém zde není u odborně vzdělaných lidí. Tato místa budou zanikat, ovšem tito lidé se vyznačují extrémní přizpůsobivostí a jsou schopni se znovu zaměstnat v jiném oboru. Opět je však na zodpovědnosti firmy, aby vytvořila pro lidi podmínky.

Za mně můžu dodat. Že skokově budou přicházet o místa i ty odborné profese. Například právník nebo programátor či analytik, marketingový specialista – to jsou ohrožené pozice, které může nahradit software a A.I.. Velké problémy budou mít nevzdělaní nebo starší lidé a lidé nedostatečně jazykově vybavení. Ty skončí v rukou státu či v horším případě v rukou gangů – což můžeme vidět již dnes v některých částech světa a v chudších čtvrtích velkých měst.

Digitalizace a rozvojový svět

Dotaz z publika, jak promění 4. průmyslová revoluce chudý rozvojový svět, kde žije většina obyvatel, rozdělil účastníky na dva tábory. Dominik Stroukal zastával názor, že pozitivně, protože digitalizace supluje některé úlohy nefunkčních států. Například se můžete díky telefonům a internetu učit, podnikat (př. Uber), organizovat se…. Já se spíše přikláním k názoru Jana Zadáka, který více mluvil z vlastní zkušenosti. Jelikož měl ve firmě na starosti právě vedení poboček v Africe, potvrdil, že digitalizace má na rozvojový svět příliš malý vliv, aby dokázala něco významně změnit. Jelikož chybí naprosto základní věci, nemá digitalizace na čem stavět. Co pomáhá mnohem více jsou čínské investice.

Co se mi líbilo?

Rozvoj bio, organic, hand made a green životního stylu

Petra Hrušková – zástupce Googlu, prohlásila, že se lidé opět vrátí ke kořenům. Budou pěstovat zeleninu a pracovat na polích či dělat řemesla. To vše bez výrazné mechanizace. Google totiž dobře ví, že již dnes poptávka po BIO, organic a hand made výrobcích výrazně převyšuje nabídku. Zároveň je to jediný segment, který nedokáží stroje ani Google nahradit. Čím více bude na světě robotů, čím více domů postaví 3D tiskárny, tím větší osobní hodnotu pro člověka bude mít, když bude moci říct – tenhle dům jsem postavil vlastníma rukama. Bude to nový společenský status.

Co již tento názor neřeší je fakt, že tímto způsobem může žít jen poměrně malé procento obyvatel. Při současné populaci tento způsob života bude jen pro “vyvolené”. Masa chudých pracujících ve městech si bude rukama tak maximálně třídit odpadky.

Singularita

Aleš Chmelař správně podotkl zajímavou poznámku o které lidé málo přemýšlí. Bude-li člověk skutečně schopen stroje dovést k singularitě (zatím jdeme tímto směrem), přestane být lidská práce jako taková ceněným artiklem. Přestane dávat úplně smysl. V podstatě to znamená stav, kdy stroje umí sami řešit problémy a vyrábět a vyvíjet další stroje a software. Důsledek je pak takový, že singularita zafixuje rozdíly ve společnosti. Pokud budete v této době chudým, chudý již zůstanete. Budete-li bohatý, budete se mít dobře. Samozřejmě zafixování takových rozdílů si ta početnější skupina chudých lidí asi líbit nenechá.

Já nevím, zda chci být nějakým svědomím této debaty, ale…. 

Daň z robotiky

Bill Gates prosazuje “daň z robotiky”. V podstatě se ale jeho výroky špatně chápou. V diskuzi bylo velmi dobře vysvětleno, že se nejedná o daň z robotů (těžko můžeme říci, který robot ještě platit má a který ne), ale zdanění investičního kapitálu. Jednoduše místo toho abyste danili lidskou práci (které bude méně a méně), daníte investiční kapitál za který se roboti pořizují. To za jistých okolností – například v kombinaci s minimálním příjmem, může vyřešit otázky o výpadku příjmů do státních rozpočtů.

Co se mi nelíbilo

Vytkl bych snad jedinou věc, a to že se řešil sebestředně jen vliv na člověka. Přitom průmyslová revoluce 4.0 zasahuje hlavně do jiných oblastí. Průmyslová revoluce má za následek nevětší vymírání druhů a ničení životního prostředí včetně globálního oteplování. Příliš málo se tyto faktory započítávají do scénářů, co se bude dít, když se k tomuto ještě přidá masivní robotizace a úbytek pracovních míst.

Uvedu dva příklady:

1) Na rybolovu je existečně závislá 1/5 obyvatel planety. Díky masovému rybolovu, lovení pomocí radarů, vrtulníků, hlubokomořských sítí, desítky kilometrů dlouhým vlascům atd.  již kolem roku 2050 nebudou v oceánech žádná větší hejna ryb (kromě uměle chovaných). Velká část lidí žijících na pobřeží skromným životem se tak jednoduše vydá do velkých měst zkusit štěstí.

2) Odlesňování krajiny. I na lesích a pralesním porostu je přímo závislá 1/5 obyvatel planety. Momentálně jsou místa, která dosahují až 7-8% úbytku lesa ročně. Z Amazonie je například pryč již 1/3. Půda bez lesů se rychle vyčerpá pod produkcí rýže, soji, bavlny nebo velkých stád skotu a promění se v poušť. A spousta lidí se opět přesune do měst.

Tyto dva trendy postačí k takové destabilizaci společnosti, aby společně s nižším počtem pracovních míst zařídily velmi nepříjemné chvilky pro osud rodu Homo.

V diskuzi by se proto mělo také řešit, jak moderní technologie a digitalizace může vést ke zpomalení těchto trendů, nebo dokonce k jejich zvrácení. Technika a mozky by na to již byly, teď jen ta vůle ke spolupráci – udělat z toho ten business. Například nechápu, že ještě nikdo nepracuje na zlevnění odsolování mořské vody, protože to by dokázalo zvrátit většinu negativních trendů. Možná na to ale skutečně potřebujeme tu umělou inteligenci.

Závěrem

Akce byla výborně připravená, skvělý servis a odnesl jsem si kopu poznámek. Snad se na toto téma brzy dočkáme něčeho dalšího, podle účasti zájem velmi roste. Facebook Global Shapers zde.