Archiv pro štítek: civilizace

Zemědělství, toliko opěvované jako základ rozvinuté civilizace, bylo největší pastí, do které se člověk dostal. Nyní se chystá sklapnout další past v podobě umělé inteligence. Cesta ven, již ale není.

Přes dva miliony let žily všechny druhy rodu Homo více méně šťastným životem. Člověk se dožíval relativně vysokého věku. Pokud jste překonali první roky vysoké dětské úmrtnosti, měli jste vysokou šanci dožít se šedesáti, ale výjimkou nebyli ani osmdesátníci. Což odpovídá i současným kmenům, které zůstaly věrné tomuto způsobu života.

Pak přišla zemědělská revoluce

Nepřišla ze dne na den. Nepřišla dokonce ani v jedné generaci. Přišla postupně, plíživě a v tom bylo její největší nebezpečí. Na začátku se vše zdálo jako dobrý nápad. Když obdělám více půdy, zavlažím ji a pohnojím, budu mít lepší úrodu, nebudu se muset stále přesouvat, postavím si dům, budu v teple a moje děti ve větším bezpečí. Komu se nelení, tomu se zelení. A tak to také bylo, alespoň zpočátku. Produkce rostla a lidé se milovali a množili. Rostliny, ale člověka vypekly.

Najednou bylo potřeba nasytit chlebem mnohem více krků, než-li dříve. Dřeli tak na poli od svítání do soumraku. Lidské tělo nebylo na takovou námahu, stravu a životní styl stavěno. Lidé trpěli deformacemi kostí. Vyhřezlá ploténka byla běžnou životní obtíží. Nízká imunita díky jednotvárné stravě již od dětství vedla k vyšší úmrtnosti. Co je ještě horší, přišly hladomory a násilí. Zatímco lovec a sběrač se mohl přesunout a jeho menší skupina byla přizpůsobivá, větší zemědělská komunita se kvůli rostlinám přesunout nemohla. Když přišla neúroda, lidé umírali. Když přišel sousední kmen zabrat úrodu, lidé nemohli ustoupit, bojovali. Co bylo horší, cesta ke starému způsobu života již nebyla možná. Lesy byly pokácené, populace příliš velká, nikdo z pamětníků, který se vyznal v umění lovu a sběru již nežil. Past nás nadobro uvěznila.

Když dnes hodnotíme zemědělskou revoluci jako počátek naší prosperující civilizace, říkáme si, že to byla dobrá volba. Nehodnotíme to z pohledu stovek generací, které dřely před námi, hladověly, bojovaly o úrodu, umíraly.

Druhá past strojů

Co přinesla umělé inteligence prvním generacím? Vše začalo stejně jako zemědělská revoluce. Vypadalo to růžově, optimisticky, přinášelo samé výhody. Stejně jako u prvních zemědělců i první počítače se datují do období počátku největší populační exploze v historii lidstva. Přišel rozkvět a růst jaký jsme si do té doby neuměli představit.

Ekonomika rostla, věkový průměr se zvyšoval, lidé byli zdravější, šťastnější, bylo jich více prokazatelně se měli lépe. Stalo se však něco, co nikdo neočekával. Postupně, stejně jako u rostlin, si i technologie ochočila člověka. Umělou inteligenci máte dnes i vy stále u sebe, někde v kapse nebo si skrze ni čtete tyto řádky. Skrze ni pracujeme, spravujeme své peníze, nakupujeme potraviny. Lidské zdraví je dnes téměř úplně závislé na tom, zda budou fungovat přístroje v nemocnicích.

Můžeme pracovat méně? Nikoliv. Místo jednoho dopisu týdně dnes napíšete 40 e-mailů denně. Pracujete 12 hodin denně s cílem zajistit si lepší život, ale až vám bude 40, zjistíte, že máte děti, hypotéku, televize, telefony, dvě auta a z práce není úniku. Technologie si vás zcela podrobila. Stejně jako předtím zemědělce rostliny. Cesta ven je, ale nebude se vám líbit.

Konec zemědělců = konec naší civilizace

Zemědělská revoluce neskončila vznikem měst a naší civilizací, protože by měli zemědělci super život. Společenství zemědělství skončilo, protože to stálo za ho*no a byla možnost se z toho dostat. Naše populace je dnes tak početná, že si nemůžeme říct, zahodíme všechny přístroje. Trpěli bychom jako zvířata. A ani nechceme. Můžeme jít jen vpřed. S rozvojem umělé inteligence se, ale stane něco, co nás pěkně vypeče.

Přijdeme o práci. O jednu z mála věcí, s kterou se plošně identifikujeme. Jediná věc, která tvoří hlavní zdroj příjmů států. Přichází to pomalu, plíživě. Armádu účetních a sekretářek nahradili první počítače a Excelovské tabulky. Pokračuje to, ale dál. V roce 2025 bude automatizováno 7 % pracovních míst. Kolem roku 2045 – 2050 bude nezaměstnaných mezi 40 a 50 procenty. Lidé si myslí, že jejich práce není v ohrožení, ale pletou se. Technologie se nyní spojila s umělou inteligencí a změny se již dějí. Díky strojovému učení (navíc je A.I. platforma dostupná zdarma) budou v ohrožení i taková místa jako jsou herci, zpěváci, lidé z marketingu, spisovatelé, redaktoři, doktoři, právníci i programátoři. Nejdražší lidé začnou být nahrazováni jako první. Jde většinou o práce, které zvládne software, nepotřebujete měnit zákony ani investovat do fyzického robota.

Pak přijdou stroje do továren. Práce robota je 4 X levnější než práce člověka. Navíc se stále zlepšuje, zpřesňuje a zlevňuje. Pro představu, společnost Foxconn zavedla do praxe roboty. Během jediného dne vyhodila 60 000 lidí. Za jediný den!!

Lidé, stejně jako zemědělci začnou trpět nedostatkem. Budou nuceni žít za méně peněz, pracovat za nižší mzdu, brát sociální dávky od státu (říkejme tomu třeba garantovaný příjem). Zhorší se zdravotní stav, zvýší podíl drogově závislých. Nebudou moci vlastnit domy jako doposud. Nezískají hypotéku. Nespokojenost povede ke změně politického režimu, to povede k násilí. Vše se však odehraje mnohem rychleji, než u zemědělců, kteří toto zažili v rámci mnoha generací. Technologie jsou rychlejší a tak se vše „uděje“ během tří generací, včetně té naší.

Jako optimista věřím, že podobně jako zemědělská revoluce přivedla na svět naší (zatím) prosperující společnost, umělá inteligence a 3D tiskárny přinášejí také novou prosperující společnost. Jedno je však jisté. Již to nebude společnost, ve které žijeme nyní. Bude to zcela nová civilizace, která se bude lišit od té současné stejně, jako se lišíme my od prvních společenství zemědělců.

Můžeme si jen popřát hodně zdaru a chladnou hlavu v nadcházejících dekádách lidské nespokojenosti.