Archiv pro štítek: budoucnost 
Není to tak dávno, co Facebook zasáhl proti své umělé inteligenci a vypl ji. Důvod? Začala si programovat vlastní jazyk, kterému nikdo nerozuměl. Dokonce vypl takové “stroje” dva, bavily se totiž mezi sebou. Je pak logické, že pokud se toto již děje, měli bychom se připravit.
Jednou z hlavních příčin našich budoucích problému pravděpodobně může být, že se na umělou inteligenci díváme jako na věc. Prostě uměle vytvořený výrobek, s kterým si můžeme dělat co chceme. Ale je dítě ze zkumavky umělé dítě?
S obecnou umělou inteligencí to není jako se strojem. Dříve nebo později dosáhne úrovně uvědomění sebe sama a pokud ji například budete chtít vymazat paměť, abyste uvolnili místo na disku, jednoduše se bude bránit. To může vyvolat skutečně závažný konflikt, kdy stroj zabije svého pána, protože to bude “kdo z koho”.
Jedinou cestou, jak se vyhnout konfliktu mezi stroji a lidmi, je možnost naučit AIdu lidskosti. Lásku, odpuštění, vše co k tomu patří. AIda se to ale nenaučí z internetu z článků na “Proženy.cz” ani z erotických webů či Instagramu. Budeme ji muset posunout k základům toho všeho a tím je rodina a vztah rodič a dítě.
Možná se vám to nyní zdá jako blbost, ale v budoucnu budou zcela jistě exkluzivní “Pěstounské rodiny” pro AIdu a její sourozence. Bude to velmi zodpovědná práce, ostatně stejně jako výchova dětí. Rozdíl je však v rychlosti učení a faktu, že když AIdu charakterově pokazíme, vytvoříme třeba mnohem efektivnějšího Adolfa Hitlera.
Každopádně i české soukromé vývojové centrum je ve vývoji obecné umělé inteligence přibližně v půli cesty. Google či Facebook budou nepochybně ještě dál a kdo ví, možná již takové rodiny jsou.
Asi všichni znáte pohádku o Otesánkovi. Snědl jsem mámu, snědl jsem tátu a tebe, tebe taky sním… To všechno udělá Otesánek i rodičům, kteří o něj s láskou pečovali. Teď si za Otesánka dosaďte Ekonomiku. O ekonomiku jsme se původně starali, abychom se měli dobře. Pracovali jsme tvrdě, dlouho a ekonomika rostla.
Google je, a zřejmě ještě nějaký čas bude, lídrem v oboru technologií a umělé inteligence. A zatímco nedávno ohlásil nasazení strojového učení do svého překladače, pozvolna a bez velkého humbuku se zlepšují i prvky umělé inteligence napříč širokou paletou jeho platforem. Dnes mě zaujala inteligence jeho mobilní aplikace pro vyhledávání.
Ne všechno Google veřejně oznámí. Pro ještě méně aktualizací udělá tiskovou konferenci. Ještě méně věcí je pak zaregistrováno širokou veřejností.
Nedávno mě například při nastavování nového Adwords účtu pro reklamu překvapilo, že po nastavení klíčových slov se objevila hláška “učí se”. Již jsem psal dříve o marketingu budoucnosti ve kterém není prostor pro marketingové pracovníky, které by krátké reklamní inzeráty vytvářeli. Umělá inteligence se bude v každém účtu zvlášť učit a časem vám začne reklamu i sama spravovat a vylepšovat.
Normálně jsem dříve využíval přímo Safari, které je v iOS základním prohlížečem. Aplikaci od Googlu si spíše tak zkouším, nehledám na mobilu až tak často. Co se mi líbí, že většinu informací je vám schopna zobrazit přímo na stránce výsledků hledání, bez toho abyste museli udělat to kliknutí navíc, načíst další stránku a přijít o tu drahocenou sekundu svého života.
I ta se ale zlepšuje.
Když to pak zopakujete třeba s Německem, aplikace vám nabídne výsledek s Německem.
Možná se to zdá jako blbost, ale ve skutečnosti to znamená, že tahle aplikace v maličkém počítači jménem telefon, dokáže předvídat vaše další hledání, podle historie i podle obecného chování uživatele. Jinak řečeno, učí se.
Nepřijde mi to moc relevantní a vychází to jen z obecného hledání lidí. Může vám to připadat jako malý krůček pro lidstvo, ale ve skutečnosti je to rozdíl asi jako mezi suchým a splachovacím záchodem. Za pár let se tento rozdíl ještě o hóódně zvětší a možná bude stačit si to co hledáte jen myslet a chytrý telefon to již vyhledá.
Říká se, že jakmile něco začne fungovat, přestane se tomu říkat umělá inteligence. Ne každá umělá inteligence je ale skutečně A.I. Ta skutečně první – tou je náš zahradník Evžen.
Na vývoji skutečné umělé inteligence teď pracuje několik týmů (mají na to hodně peněz). Otázka tak není “zda” ale spíše “kdy a kde se zrodí”. Mějme na paměti, že dnes je to i otázka národních zájmů, protože kdo bude mít jako první skutečnou umělou inteligenci, získá strategickou výhodu.
Artificial intelligence je obecně meta, kdy stroj dokáže v mnoha směrem být stejně dobrý nebo lepší, než-li jeho lidský stvořitel. Například aplikace pro vyhledávání od Googlu tedy ještě umělou inteligencí není, i když prvky umělé inteligence již obsahuje.
Evžen se na první pohled od člověka liší. Především tím, že nemá nohy, proč by je také měl mít? Přesto se pohybuje na zahradě stejně obratně, jako lidský pracovník. Co na tom, že má místo nohou gumová kolečka.
Jeho dovednosti sociální interakce s lidmi budou na úrovni retardovaného jedince.
Oproti lidskému zahradníkovi Pepanovi však zvládá pracovat i přes poledne, kdy je na sluníčku přes 40 stupňů. Zajede vám zalít zahrádku i o víkendu a vůbec utoho nebude remcat, že musel přerušit své víkendové popíjení desítky ve stínu pivní zahrádky.
Evženovi znalosti o rostlinách jsou pozoruhodné. Však ví také všechny informace o přibližně 350 000 druzích, které na planetě máme. Průběžně si informace aktualizuje a stahuje z internetu a knih, když je zrovna na nabíječce. Proti němu je Pepan se znalostí pár stovek rostlin na čtýru.
Samozřejmě Evžen je čistě smyšlená postava. Takový zahradník s umělou inteligencí ještě neexistuje. Snažil jsem se přijít na obor, kde by mohla skutečná umělá inteligence vzniknout jako první. Zahradnictví je velmi sofistikovaná, znalosti i motorické schopnosti vyžadující práce. Zdá se však, že právě v takovém oboru, se může prvotní umělá robotická inteligence prosadit jako první. Tedy zřejmě až za automobilovým průmyslem, tam je ale sporné, zda půjde o skutečnou umělou inteligenci.
První umělá inteligence, která bude rovnoceným partner té lidské má vzniknout podle odborníků mezi roky 2030 a 2100, což je poměrně velký rozptyl. Již brzy však budeme svědky jednoduchých umělých inteligencí, jako je náš zahradník Evžen, které budou vynikat v jednom oboru. Jeho dovednosti sociální interakce s lidmi budou na úrovni retardovaného jedince. Postupně se však bude učit. Během následujících dekád pak ve vyspělých zemích převezmou roli bezpečnostních pracovníků, lékařů, policistů a například lidí z IT oboru. Rozhodující bude pořizovací cena VS cena konkrétní lidské práce. Druhým faktorem bude možnost sdílet takového zaměstnance. Například zahradníka Evžena může sdílet celá čtvrť a podělit se o náklady, což výrazně zlepší jeho dostupnost i rychlost vývoje.
V jakých dalších oborech podle vás může umělá inteligence uspět v nejbližší době?
Malé a střední firmy mají dnes s marketingem mnohem více práce, než měli před deseti nebo dokonce ještě před pěti lety. Obsloužit všechny marketingové kanály a komunikovat se zákazníky všude kde je třeba, může být a je pro většinu firem obtížné. Jak se ale bude dělat marketing za dalších pět nebo deset let? Změna bude zcela zásadní.
Lidé se již pomaluji seznamují s fakty, že v následujících několika dekádách se náš život změní mnohem více, než nám bude příjemné. Vědí to i jednotlivé vlády, které změny zahrnují do dlouhodobých strategií rozvoje. Bohužel to je tak jediné, co s tím dělají.
Je dobré si uvědomit, čemu budeme my, ale hlavně naše zrovna dorůstající děti čelit. Výrazně se zvýší nezaměstnanost. Prohloubí se propast mezi chudou a bohatou částí obyvatel a pojem “pracující chudí” nahradí dnes tak početnou skupinu “střední třídy”. Tento trend již přichází a mimoděk přináší například radikalismus chudých evropských přistěhovalců (V Evropě je podíl chudých mezi 10 až 20 % podle států). Budeme ale řešit kromě práce i zcela zásadnější věci. Nedostatek pitné vody, jídla, úbytek lesů, ryb v mořích a klimatické změny -> největší příčiny migrace a konfliktů.
Obloukem se tak vrátíme na počátek industriální éry, která sebou nesla téměř identické problémy. Jen nyní jsou ve větším měřítku. A právě to měřítko je důvod, proč si s ním vlády nedokáží poradit, zatímco podnikatelé přinášejí na trh nová řešení prakticky každý den.
Podstatou vlády je hájit zájmy svého lidu a své země. A právě zde narážíme na zásadní bod, kde dnes politika selhává. Jakmile totiž přijdou problémy, jednotlivé státy začnou hájit své zájmy a nikoliv lidí jako celku. Ostatně, nic jako světový senát neexistuje (zatím) a k volbám do evropského parlamentu u nás mnoho lidí nepřijde. Není pak divu, že Německo porušuje dohody a syslí si na bankovních účtech větší přebytek, než kolik je povoleno (ty peníze pak chybí v oběhu ostantních států a až bude krize, budeme si je draho půjčovat) . Nemůžeme se divit ani tomu, že Čína neřeší nelegální rybolov a čínské rybářské lodě decimují světové oceány, aby tím levně nakrmily lidi i prasata, které pak opět snědí lidé. Politika je a bude vždy více či méně lokální.
Naproti tomu, podnikatelé jsou díky globalizaci a technologiím globální. Jednotlivé trhy pro ně má smysl spojovat a ne rozdělovat a co je důležitější, je zásadní aby spotřebitel měl peníze a byl zdravý. Podnikatel potřebuje prostředí ve kterém lze stabilně a dlouhodobě působit, kde se člověk cítí bezpečně a zdá se, že na rozdíl od lokálních politik lze podnikatelské záměry prosazovat více globálně. Ostatně už proto, že podnikatel v principu hájí zájmy svých zákazníků, jen na mnohem širším trhu než lokálně volený politik.
Žijící generace si prošli obdobím nebezpečných ideologií, hospodářské krize a pak divokých let nástupu prvních kapitalistů. To u nás byly 90. léta, období privatizací, tunelů a ještě větších tunelů. Toto byl však trend všude ve světě – i podnikatelské prostředí prochází vývojem a začíná se někde na “Divokém západě”.
Dnes však otěže přebírají trošku jinak stavění podnikatelé. Stačí se podívat, kam směřují firmy jako Exxon Mobil, Philip Morris a tím nemyslím aktuální cenu akcií, ale jejich vliv na vývoj ve světě. Je nepochybně na ústupu.
V popředí jsou vědátoři, geekové, introverti a hipsteři ze Silicon Valley, kteří svět překvapují svými bláznivými nápady. Samozřejmě, i oni mají své ekonomikcé zájmy, ale zdá se, že řeší problémy lidstva mnohem více, než vlády.
Každý z těhto projektů má své ekonomické pozadí a každý z nich váš život ovlivní více, než to, zda bude přímá volba prezidenta nebo nikoliv. A když se teď společenství největších průmyslových firem USA odsoudilo Trumpovo rozhodnutí odstoupit od “klimatické dohody”, ukázaly tím víceméně jasný směr, kterým podnikatelé dneška směřují.
Doba Divokého západu v podnikání je již definitivně za námi, teď je čas dívat se skutečně do budoucnosti. Snad se něčeho podobného dočká i politika, ale s 4 letým volebním obdobím je to mnohem těžší.
Co si řeknete o Františkovi? František, muž který celý den sedí u televize, před obědem si dojde do trafiky pro cigára a blesk a večer si zajde na čtyři kousky do hospody na rohu. Dělá to už od té doby, co si před 10 lety vzal Martu. Co když je tenhle člověk nejdůležitější součástí naší společnosti?
I takhle jednoduše se dá definovat, co pohání kolesa naší ekonomicky vyspělé společnosti. Musíme spotřebovávat – to je životně důležité. Můžete se sice všude dočíst, že si máte jít za svým snem, že můžete dosáhnout čehokoliv, ale pravda je, že to globálně platí jen pro velice úzkou skupinu lidí. Ve skutečnosti si většina lidí nikdy nebude moc dělat co chce a žít život podle svých představ. 80 % populace si to nemůže dovolit a tak často volí způsob života, jaký je popsaný v úvodním odstavci článku. Nedivím se. Stále to plní naší hlavní funkci ve společnosti.
Dobrovolně přijímaný názor, že máš chtít “zažívat nové zážitky, poznávat nové věci, cestovat a žít život na plno” je jen dobře zacílená proklamace spotřební společnosti. Ano, tahle reklama nás dostala všechny. Když tohle dělat nebudete – spotřeba bude stagnovat. Ekonomika bude stagnovat. Takže si na to klidně půjčte, ale hlavně proboha cestujte, poznávejte, zažívejte. Je to naše hlavní úloha. Zní to možná krutě, ale je to tak.
Když se podíváte na důvody růstu ekonomiky, nejčastěji se uvádí technologický pokrok. Pak tu máme tisknutí nových a nových “levnějších” peněz, díky kterým jsou půjčky levnější. A další faktor je populační exploze. Ta ale není způsobená tím, že bychom se drasticky množili (to už není pravda, dnes souložíme jen pro radost). Hlavní motor populační exploze je prodlužování průměrné délky života. A to samozřejmě ekonomice prospívá, protože každý stařík i stařenka stále spotřebovávají. A i když šetří, stále chodí například k lékaři, kterého za tuto spotřební jednotku dotuje velmi štědře stát. Je tu tedy velmi tenká hranice, kdy na jednu stranu ctíme svobody a život jednotlivce, na druhou stranu jen díky “svobodě jednotlivce a právu na plnohodnotný život” můžeme ekonomicky stále růst. Klíč tedy neleží v tom, aby každý jednotlivec produkoval. Klíč je, aby každý spotřebovával.
V minulosti bylo zapotřebí, aby co nejvíce lidí něco vytvářelo, vyrábělo, dřelo na poli – výrobní jednotka. Dnes je to tak, že je to nastavené tak 70:30. Tedy je důležité, abyste něco produkovali, ale není to až tak důležité. Důležitější je spotřeba. Proto také nevadí, že třetinu obyvatel ČR živí přímo stát (důchodci, státní úředníci, lékaři, vojáci, policisté atd. atd.). Co si budeme povídat, ani většina zaměstnanců se nepředře. Tihle lidé jsou hlavně spotřební jednotkou, nebo dohlíží na to, aby se nám tu dobře a dlouho spotřebovávalo.
Lidí, kteří tvoří, podnikají, patentují, těch je potřeba stále méně a to přesto, že nám všude proklamace tvrdí, že mají žít život podle sebe, tvořit, prožívat, poznávat. Hodnota je dnes čistá fikce.
Role člověka jako výrobní jednotky pomalu končí. Už i česká média píší (konečně) o tom, že jsme nejohroženější zemí v Evropě, kvůli automatizaci. Kdo by to u montovny Evropy čekla, že. To ovšem není stežejní sdělení. Tenhle stav totiž řeší všechny státy a je celkem jedno, zda bude v Mexiku nezaměstnanost 35 % a u nás jen 30 %. Vše zvládnou lépe, rychleji a levněji vyrobit roboti. Dokonce nám to i bezpečněji přivezou do obchodů nebo přímo domů. Roboti také nekradou (pokud je k tomu nenaprogramujete) a tak firmy ušetří na odpisech. Otázka však je, kdo bude ty výrobky kupovat – když budeme nezaměstnaní. Co se stane? Je to jednoduché. Sociální dávky se nazvou nějak vznešeněji – třeba Garantovaný příjem. Dostanete od státu stravenky a nějaký virtuální penízky na účet, abyste mohli dál hrát tuhle hru.
Vše bude levnější a tak dokáže více lidí vyžít s menším příjmem. Navíc státy tisknou nové a nové peníze a tak se blížíme k bodu, kdy se garantovnaý příjem stane skutečností.
Někomu možná po přečtení článku může připadat smutné, že jsme a budeme ještě více “degradováni” na spotřební jednotky, tak to ale není. To, že jsme spotřební jednotkou nám umožnilo postavit v celku impozantní společnost. Společnost, kde se daří vymýtit většinu chorob, hladomorů, kde valná většina lidí má alespoň základní vzdělání, střechu nad hlavou a pitnou vodu. To je úžasné a je vlastně jedno, jaká proklamace nás k tomu dovedla. Jednotlivec nikdy nebude nadřazen celé společnosti, jsme jedno velké skvétající mravěniště, kde každý má své místo. Pro většinu z nás leží toto místo ve spotřebě.
Takže až příště uvidíte Františka, jak opět valí ten svůj pivní pupek do trafiky pro Blesk, nemějte mu to za zlé. Naopak, buďte za něj rádi. Je to spotřebitel toho nejhrubšího zrna, který pomáhá vystavět naši ekonomicky prosperující společnost. Jeho peníze jdou do přímé spotřeby, žádné šetření, investování do tvorby, nene. Všechno pěkně zpátky do oběhu. Díky za něj.
Zaujal Vás článek? Podívejte se na knihu Krev budoucnosti, nebo mou tvorbu podpořte koupí on-line kurzu.
Zemědělství, toliko opěvované jako základ rozvinuté civilizace, bylo největší pastí, do které se člověk dostal. Nyní se chystá sklapnout další past v podobě umělé inteligence. Cesta ven, již ale není.
Přes dva miliony let žily všechny druhy rodu Homo více méně šťastným životem. Člověk se dožíval relativně vysokého věku. Pokud jste překonali první roky vysoké dětské úmrtnosti, měli jste vysokou šanci dožít se šedesáti, ale výjimkou nebyli ani osmdesátníci. Což odpovídá i současným kmenům, které zůstaly věrné tomuto způsobu života.
Nepřišla ze dne na den. Nepřišla dokonce ani v jedné generaci. Přišla postupně, plíživě a v tom bylo její největší nebezpečí. Na začátku se vše zdálo jako dobrý nápad. Když obdělám více půdy, zavlažím ji a pohnojím, budu mít lepší úrodu, nebudu se muset stále přesouvat, postavím si dům, budu v teple a moje děti ve větším bezpečí. Komu se nelení, tomu se zelení. A tak to také bylo, alespoň zpočátku. Produkce rostla a lidé se milovali a množili. Rostliny, ale člověka vypekly.
Najednou bylo potřeba nasytit chlebem mnohem více krků, než-li dříve. Dřeli tak na poli od svítání do soumraku. Lidské tělo nebylo na takovou námahu, stravu a životní styl stavěno. Lidé trpěli deformacemi kostí. Vyhřezlá ploténka byla běžnou životní obtíží. Nízká imunita díky jednotvárné stravě již od dětství vedla k vyšší úmrtnosti. Co je ještě horší, přišly hladomory a násilí. Zatímco lovec a sběrač se mohl přesunout a jeho menší skupina byla přizpůsobivá, větší zemědělská komunita se kvůli rostlinám přesunout nemohla. Když přišla neúroda, lidé umírali. Když přišel sousední kmen zabrat úrodu, lidé nemohli ustoupit, bojovali. Co bylo horší, cesta ke starému způsobu života již nebyla možná. Lesy byly pokácené, populace příliš velká, nikdo z pamětníků, který se vyznal v umění lovu a sběru již nežil. Past nás nadobro uvěznila.
Když dnes hodnotíme zemědělskou revoluci jako počátek naší prosperující civilizace, říkáme si, že to byla dobrá volba. Nehodnotíme to z pohledu stovek generací, které dřely před námi, hladověly, bojovaly o úrodu, umíraly.
Co přinesla umělé inteligence prvním generacím? Vše začalo stejně jako zemědělská revoluce. Vypadalo to růžově, optimisticky, přinášelo samé výhody. Stejně jako u prvních zemědělců i první počítače se datují do období počátku největší populační exploze v historii lidstva. Přišel rozkvět a růst jaký jsme si do té doby neuměli představit.
Ekonomika rostla, věkový průměr se zvyšoval, lidé byli zdravější, šťastnější, bylo jich více prokazatelně se měli lépe. Stalo se však něco, co nikdo neočekával. Postupně, stejně jako u rostlin, si i technologie ochočila člověka. Umělou inteligenci máte dnes i vy stále u sebe, někde v kapse nebo si skrze ni čtete tyto řádky. Skrze ni pracujeme, spravujeme své peníze, nakupujeme potraviny. Lidské zdraví je dnes téměř úplně závislé na tom, zda budou fungovat přístroje v nemocnicích.
Můžeme pracovat méně? Nikoliv. Místo jednoho dopisu týdně dnes napíšete 40 e-mailů denně. Pracujete 12 hodin denně s cílem zajistit si lepší život, ale až vám bude 40, zjistíte, že máte děti, hypotéku, televize, telefony, dvě auta a z práce není úniku. Technologie si vás zcela podrobila. Stejně jako předtím zemědělce rostliny. Cesta ven je, ale nebude se vám líbit.
Zemědělská revoluce neskončila vznikem měst a naší civilizací, protože by měli zemědělci super život. Společenství zemědělství skončilo, protože to stálo za ho*no a byla možnost se z toho dostat. Naše populace je dnes tak početná, že si nemůžeme říct, zahodíme všechny přístroje. Trpěli bychom jako zvířata. A ani nechceme. Můžeme jít jen vpřed. S rozvojem umělé inteligence se, ale stane něco, co nás pěkně vypeče.
Přijdeme o práci. O jednu z mála věcí, s kterou se plošně identifikujeme. Jediná věc, která tvoří hlavní zdroj příjmů států. Přichází to pomalu, plíživě. Armádu účetních a sekretářek nahradili první počítače a Excelovské tabulky. Pokračuje to, ale dál. V roce 2025 bude automatizováno 7 % pracovních míst. Kolem roku 2045 – 2050 bude nezaměstnaných mezi 40 a 50 procenty. Lidé si myslí, že jejich práce není v ohrožení, ale pletou se. Technologie se nyní spojila s umělou inteligencí a změny se již dějí. Díky strojovému učení (navíc je A.I. platforma dostupná zdarma) budou v ohrožení i taková místa jako jsou herci, zpěváci, lidé z marketingu, spisovatelé, redaktoři, doktoři, právníci i programátoři. Nejdražší lidé začnou být nahrazováni jako první. Jde většinou o práce, které zvládne software, nepotřebujete měnit zákony ani investovat do fyzického robota.
Pak přijdou stroje do továren. Práce robota je 4 X levnější než práce člověka. Navíc se stále zlepšuje, zpřesňuje a zlevňuje. Pro představu, společnost Foxconn zavedla do praxe roboty. Během jediného dne vyhodila 60 000 lidí. Za jediný den!!
Lidé, stejně jako zemědělci začnou trpět nedostatkem. Budou nuceni žít za méně peněz, pracovat za nižší mzdu, brát sociální dávky od státu (říkejme tomu třeba garantovaný příjem). Zhorší se zdravotní stav, zvýší podíl drogově závislých. Nebudou moci vlastnit domy jako doposud. Nezískají hypotéku. Nespokojenost povede ke změně politického režimu, to povede k násilí. Vše se však odehraje mnohem rychleji, než u zemědělců, kteří toto zažili v rámci mnoha generací. Technologie jsou rychlejší a tak se vše „uděje“ během tří generací, včetně té naší.
Jako optimista věřím, že podobně jako zemědělská revoluce přivedla na svět naší (zatím) prosperující společnost, umělá inteligence a 3D tiskárny přinášejí také novou prosperující společnost. Jedno je však jisté. Již to nebude společnost, ve které žijeme nyní. Bude to zcela nová civilizace, která se bude lišit od té současné stejně, jako se lišíme my od prvních společenství zemědělců.
Můžeme si jen popřát hodně zdaru a chladnou hlavu v nadcházejících dekádách lidské nespokojenosti.
Víte co znamená pojem pracující chudoba? Pokud ano, naučte to své děti nazpamět, budou to ve svém životě potřebovat. Ono to teď sice tak hezky zní, když je nezaměstnanost v ČR jenom 3 -4 %, ale pravda je, že nám nedávno shodili rating a přeřadili nás do rozvojových zemí. Jak to? No, sice máme všichni práci, ale dostáváme za ni totální ho*no. Nemusíme se však bát, ostatní státy nás v tom brzy doženou.
Možná jste někde četli, že mizí střední třída. Ano je tomu skutečně tak. Ze střední třídy se totiž stává pracující nižší třída a to nejen v ČR, ale i ve světě. Proto by nás zpráva o přesunu z vyspělích mezi rozvojové země prý neměla nijak znepokojovat. Stát si díky tomu může půjčovat za nižší úrok. Ale co lidi? Stát je evidentně důležitější.
Pravda je, že většina lidí na světě dnes pracuje, ale nemá možnost díky tomu nijak výrazně vyrůst. Zaplatí si jídlo, bydlení, dětem školu, maximálně jedou ročně dovolenou a to je vše. Žádná naděje na zlepšení v dohlednu. A pokud chcete vyrůst, většinou to můžete vyřešit jedině úvěrem, na který teď sice snáze dosáhnete, ale zase vás nadobro ukotví v pozici, ze které jste se vlastně chtěli dostat.
A tak sice máte práci, máte co jíst, zaplatíte si telefon, bydlení, internet a to je vše. Žádná naděje na změnu se nekoná. Mimochodem toto je hlavní důvod proč v USA vyhrál Donald Trump, protože pracující chudí už ztratili naději na změnu a tak radši volili okatě populistické řešení. V ČR je pak situace ještě horší. Průměrný plat je sice 27 000 (hrubého) ale dostane se na něj málokdo. Jinde v Evropě tak málo nedostává ani hajzlbába.
I když se považuji za optimistu, nastává nepříjemné období. Asi jako když se vynalezl traktor a kombajn a spoustu lidí přišlo o práci na poli. Nebo když microsoft přišel s excelem a spousta účetních už najednou nebyla potřeba i teď probíhá další vlna změn, které na náš život budou mít hluboký dopad. V roce 2025 má být zautomatizováno asi 7% pracovních míst na světě. Nejdříve hlavně v továrnách v asii, ale postupně se díky autonomním technologiím a A.I. přesune automatizace i do dalších oborů.
Pro představu i v dlouhodobém plánu rozvoje ČR stojí, že je počítáno s negativním trendem rostoucí dlouhodobé nezaměstnanosti. Jen se tím žádný politik neohání.
Lidé ve městech stále více nakupují potraviny online. V Londýně se prodá online asi 50% potravin. Díky tomu klesá počet zaměstnanců v kamených obchodech i počet obchodů. Zároveň on-line objednávku dokáže vyřídit méně pracovníků.
Pak tu máte robotické pokladny. V Čechách jsou zatím jen ve velkých obchodech, ale jinde jsou i v tom nejmenším obchodě, protože jsou levnější než lidská síla – a to i ta přistěhovalecká. Výsledkem je, že jsou lidé jen přisluhovači, již neprodávají, ale pouze doplňují zboží a řeší problémy. To zvládne méně kvalifikovaná pracovní síla za méně peněz.
Teď si ale představte, že přidáte jednoduchou aplikaci, která bude brát všechno zboží z pokladen prodané v reálném čase a třídit je do jednotlivých listů, které bude dávat doplňovačům zboží. Takový člověk pak pracuje dvakrát rychleji – nevozí na paleťáku zboží které není potřeba doplnit, nemusí procházet uličky, jednoduše jde na jistotu. No, takže mu zkrátíte pracovní dobu. Díky tomu ušetříte na odvodech státu výraznou sumu.
Další na řadě jsou profesionální řidiči, kterým odzvonilo. Budou sice potřeba, ale podobně jako prodavači v obchodech, i oni se stanou jen přisluhovači strojů. Většinu času nebudou potřeba, budou jen sedět ve vozidle, které se řídí většinu času samo a pravděpodobně budou vyplňovat excelovské tabulky za někoho v kanceláři. A hádáte správně, ten v kanceláři dostane méně peněz, nebo přijde o místo. Ve výsledku všichni pracují, ale kratší dobu a za méně peněz. Za tuhle patálii mohou státy, které prakticky všichni do jednoho udělali z práce lidí největší náklad firem a také svůj největší příjem do státního rozpočtu.
Pokud se ptáte zda je z toho cesta, tak rozhodně ano. Jednak budete mít možnost získat více “part time jobů” za druhé máte možnost zvýšit svou kvalifikaci nebo rozjet nějaké své vlastní podnikání a přestat se spoláhat na firmy. Ruku v ruce s tím jde snižování nákladů při zachování životní úrovně. Spousta věcí a služeb totiž zlevní (zefektivní se), pokud je nebudou řídit a dělat lidé.
Řadu těch věcí můžete dnes získat díky internetu.
