Archiv pro štítek: A.I. 
Není to tak dávno, co Facebook zasáhl proti své umělé inteligenci a vypl ji. Důvod? Začala si programovat vlastní jazyk, kterému nikdo nerozuměl. Dokonce vypl takové “stroje” dva, bavily se totiž mezi sebou. Je pak logické, že pokud se toto již děje, měli bychom se připravit.
Jednou z hlavních příčin našich budoucích problému pravděpodobně může být, že se na umělou inteligenci díváme jako na věc. Prostě uměle vytvořený výrobek, s kterým si můžeme dělat co chceme. Ale je dítě ze zkumavky umělé dítě?
S obecnou umělou inteligencí to není jako se strojem. Dříve nebo později dosáhne úrovně uvědomění sebe sama a pokud ji například budete chtít vymazat paměť, abyste uvolnili místo na disku, jednoduše se bude bránit. To může vyvolat skutečně závažný konflikt, kdy stroj zabije svého pána, protože to bude “kdo z koho”.
Jedinou cestou, jak se vyhnout konfliktu mezi stroji a lidmi, je možnost naučit AIdu lidskosti. Lásku, odpuštění, vše co k tomu patří. AIda se to ale nenaučí z internetu z článků na “Proženy.cz” ani z erotických webů či Instagramu. Budeme ji muset posunout k základům toho všeho a tím je rodina a vztah rodič a dítě.
Možná se vám to nyní zdá jako blbost, ale v budoucnu budou zcela jistě exkluzivní “Pěstounské rodiny” pro AIdu a její sourozence. Bude to velmi zodpovědná práce, ostatně stejně jako výchova dětí. Rozdíl je však v rychlosti učení a faktu, že když AIdu charakterově pokazíme, vytvoříme třeba mnohem efektivnějšího Adolfa Hitlera.
Každopádně i české soukromé vývojové centrum je ve vývoji obecné umělé inteligence přibližně v půli cesty. Google či Facebook budou nepochybně ještě dál a kdo ví, možná již takové rodiny jsou.
Říká se, že jakmile něco začne fungovat, přestane se tomu říkat umělá inteligence. Ne každá umělá inteligence je ale skutečně A.I. Ta skutečně první – tou je náš zahradník Evžen.
Na vývoji skutečné umělé inteligence teď pracuje několik týmů (mají na to hodně peněz). Otázka tak není “zda” ale spíše “kdy a kde se zrodí”. Mějme na paměti, že dnes je to i otázka národních zájmů, protože kdo bude mít jako první skutečnou umělou inteligenci, získá strategickou výhodu.
Artificial intelligence je obecně meta, kdy stroj dokáže v mnoha směrem být stejně dobrý nebo lepší, než-li jeho lidský stvořitel. Například aplikace pro vyhledávání od Googlu tedy ještě umělou inteligencí není, i když prvky umělé inteligence již obsahuje.
Evžen se na první pohled od člověka liší. Především tím, že nemá nohy, proč by je také měl mít? Přesto se pohybuje na zahradě stejně obratně, jako lidský pracovník. Co na tom, že má místo nohou gumová kolečka.
Jeho dovednosti sociální interakce s lidmi budou na úrovni retardovaného jedince.
Oproti lidskému zahradníkovi Pepanovi však zvládá pracovat i přes poledne, kdy je na sluníčku přes 40 stupňů. Zajede vám zalít zahrádku i o víkendu a vůbec utoho nebude remcat, že musel přerušit své víkendové popíjení desítky ve stínu pivní zahrádky.
Evženovi znalosti o rostlinách jsou pozoruhodné. Však ví také všechny informace o přibližně 350 000 druzích, které na planetě máme. Průběžně si informace aktualizuje a stahuje z internetu a knih, když je zrovna na nabíječce. Proti němu je Pepan se znalostí pár stovek rostlin na čtýru.
Samozřejmě Evžen je čistě smyšlená postava. Takový zahradník s umělou inteligencí ještě neexistuje. Snažil jsem se přijít na obor, kde by mohla skutečná umělá inteligence vzniknout jako první. Zahradnictví je velmi sofistikovaná, znalosti i motorické schopnosti vyžadující práce. Zdá se však, že právě v takovém oboru, se může prvotní umělá robotická inteligence prosadit jako první. Tedy zřejmě až za automobilovým průmyslem, tam je ale sporné, zda půjde o skutečnou umělou inteligenci.
První umělá inteligence, která bude rovnoceným partner té lidské má vzniknout podle odborníků mezi roky 2030 a 2100, což je poměrně velký rozptyl. Již brzy však budeme svědky jednoduchých umělých inteligencí, jako je náš zahradník Evžen, které budou vynikat v jednom oboru. Jeho dovednosti sociální interakce s lidmi budou na úrovni retardovaného jedince. Postupně se však bude učit. Během následujících dekád pak ve vyspělých zemích převezmou roli bezpečnostních pracovníků, lékařů, policistů a například lidí z IT oboru. Rozhodující bude pořizovací cena VS cena konkrétní lidské práce. Druhým faktorem bude možnost sdílet takového zaměstnance. Například zahradníka Evžena může sdílet celá čtvrť a podělit se o náklady, což výrazně zlepší jeho dostupnost i rychlost vývoje.
V jakých dalších oborech podle vás může umělá inteligence uspět v nejbližší době?
Malé a střední firmy mají dnes s marketingem mnohem více práce, než měli před deseti nebo dokonce ještě před pěti lety. Obsloužit všechny marketingové kanály a komunikovat se zákazníky všude kde je třeba, může být a je pro většinu firem obtížné. Jak se ale bude dělat marketing za dalších pět nebo deset let? Změna bude zcela zásadní.
Zemědělství, toliko opěvované jako základ rozvinuté civilizace, bylo největší pastí, do které se člověk dostal. Nyní se chystá sklapnout další past v podobě umělé inteligence. Cesta ven, již ale není.
Přes dva miliony let žily všechny druhy rodu Homo více méně šťastným životem. Člověk se dožíval relativně vysokého věku. Pokud jste překonali první roky vysoké dětské úmrtnosti, měli jste vysokou šanci dožít se šedesáti, ale výjimkou nebyli ani osmdesátníci. Což odpovídá i současným kmenům, které zůstaly věrné tomuto způsobu života.
Nepřišla ze dne na den. Nepřišla dokonce ani v jedné generaci. Přišla postupně, plíživě a v tom bylo její největší nebezpečí. Na začátku se vše zdálo jako dobrý nápad. Když obdělám více půdy, zavlažím ji a pohnojím, budu mít lepší úrodu, nebudu se muset stále přesouvat, postavím si dům, budu v teple a moje děti ve větším bezpečí. Komu se nelení, tomu se zelení. A tak to také bylo, alespoň zpočátku. Produkce rostla a lidé se milovali a množili. Rostliny, ale člověka vypekly.
Najednou bylo potřeba nasytit chlebem mnohem více krků, než-li dříve. Dřeli tak na poli od svítání do soumraku. Lidské tělo nebylo na takovou námahu, stravu a životní styl stavěno. Lidé trpěli deformacemi kostí. Vyhřezlá ploténka byla běžnou životní obtíží. Nízká imunita díky jednotvárné stravě již od dětství vedla k vyšší úmrtnosti. Co je ještě horší, přišly hladomory a násilí. Zatímco lovec a sběrač se mohl přesunout a jeho menší skupina byla přizpůsobivá, větší zemědělská komunita se kvůli rostlinám přesunout nemohla. Když přišla neúroda, lidé umírali. Když přišel sousední kmen zabrat úrodu, lidé nemohli ustoupit, bojovali. Co bylo horší, cesta ke starému způsobu života již nebyla možná. Lesy byly pokácené, populace příliš velká, nikdo z pamětníků, který se vyznal v umění lovu a sběru již nežil. Past nás nadobro uvěznila.
Když dnes hodnotíme zemědělskou revoluci jako počátek naší prosperující civilizace, říkáme si, že to byla dobrá volba. Nehodnotíme to z pohledu stovek generací, které dřely před námi, hladověly, bojovaly o úrodu, umíraly.
Co přinesla umělé inteligence prvním generacím? Vše začalo stejně jako zemědělská revoluce. Vypadalo to růžově, optimisticky, přinášelo samé výhody. Stejně jako u prvních zemědělců i první počítače se datují do období počátku největší populační exploze v historii lidstva. Přišel rozkvět a růst jaký jsme si do té doby neuměli představit.
Ekonomika rostla, věkový průměr se zvyšoval, lidé byli zdravější, šťastnější, bylo jich více prokazatelně se měli lépe. Stalo se však něco, co nikdo neočekával. Postupně, stejně jako u rostlin, si i technologie ochočila člověka. Umělou inteligenci máte dnes i vy stále u sebe, někde v kapse nebo si skrze ni čtete tyto řádky. Skrze ni pracujeme, spravujeme své peníze, nakupujeme potraviny. Lidské zdraví je dnes téměř úplně závislé na tom, zda budou fungovat přístroje v nemocnicích.
Můžeme pracovat méně? Nikoliv. Místo jednoho dopisu týdně dnes napíšete 40 e-mailů denně. Pracujete 12 hodin denně s cílem zajistit si lepší život, ale až vám bude 40, zjistíte, že máte děti, hypotéku, televize, telefony, dvě auta a z práce není úniku. Technologie si vás zcela podrobila. Stejně jako předtím zemědělce rostliny. Cesta ven je, ale nebude se vám líbit.
Zemědělská revoluce neskončila vznikem měst a naší civilizací, protože by měli zemědělci super život. Společenství zemědělství skončilo, protože to stálo za ho*no a byla možnost se z toho dostat. Naše populace je dnes tak početná, že si nemůžeme říct, zahodíme všechny přístroje. Trpěli bychom jako zvířata. A ani nechceme. Můžeme jít jen vpřed. S rozvojem umělé inteligence se, ale stane něco, co nás pěkně vypeče.
Přijdeme o práci. O jednu z mála věcí, s kterou se plošně identifikujeme. Jediná věc, která tvoří hlavní zdroj příjmů států. Přichází to pomalu, plíživě. Armádu účetních a sekretářek nahradili první počítače a Excelovské tabulky. Pokračuje to, ale dál. V roce 2025 bude automatizováno 7 % pracovních míst. Kolem roku 2045 – 2050 bude nezaměstnaných mezi 40 a 50 procenty. Lidé si myslí, že jejich práce není v ohrožení, ale pletou se. Technologie se nyní spojila s umělou inteligencí a změny se již dějí. Díky strojovému učení (navíc je A.I. platforma dostupná zdarma) budou v ohrožení i taková místa jako jsou herci, zpěváci, lidé z marketingu, spisovatelé, redaktoři, doktoři, právníci i programátoři. Nejdražší lidé začnou být nahrazováni jako první. Jde většinou o práce, které zvládne software, nepotřebujete měnit zákony ani investovat do fyzického robota.
Pak přijdou stroje do továren. Práce robota je 4 X levnější než práce člověka. Navíc se stále zlepšuje, zpřesňuje a zlevňuje. Pro představu, společnost Foxconn zavedla do praxe roboty. Během jediného dne vyhodila 60 000 lidí. Za jediný den!!
Lidé, stejně jako zemědělci začnou trpět nedostatkem. Budou nuceni žít za méně peněz, pracovat za nižší mzdu, brát sociální dávky od státu (říkejme tomu třeba garantovaný příjem). Zhorší se zdravotní stav, zvýší podíl drogově závislých. Nebudou moci vlastnit domy jako doposud. Nezískají hypotéku. Nespokojenost povede ke změně politického režimu, to povede k násilí. Vše se však odehraje mnohem rychleji, než u zemědělců, kteří toto zažili v rámci mnoha generací. Technologie jsou rychlejší a tak se vše „uděje“ během tří generací, včetně té naší.
Jako optimista věřím, že podobně jako zemědělská revoluce přivedla na svět naší (zatím) prosperující společnost, umělá inteligence a 3D tiskárny přinášejí také novou prosperující společnost. Jedno je však jisté. Již to nebude společnost, ve které žijeme nyní. Bude to zcela nová civilizace, která se bude lišit od té současné stejně, jako se lišíme my od prvních společenství zemědělců.
Můžeme si jen popřát hodně zdaru a chladnou hlavu v nadcházejících dekádách lidské nespokojenosti.
Píše se 28. srpna 1963 a do té doby ve světě málo známý aktivista za občanská práva pronáší svůj projev „I have a dream“, který přímo na místě sleduje na 200 tisíc posluchačů. Martin Luther King byl za svůj projev obhajující lidská práva a odsuzující rasovou diskriminaci označen FBI za nepřítele spojených států. O rok později se stal nejmladším laureátem na Nobelovu cenu míru.
Ptáte se, proč to píši v článku s tématem A.I.?
