Co si řeknete o Františkovi? František, muž který celý den sedí u televize, před obědem si dojde do trafiky pro cigára a blesk a večer si zajde na čtyři kousky do hospody na rohu. Dělá to už od té doby, co si před 10 lety vzal Martu. Co když je tenhle člověk nejdůležitější součástí naší společnosti?
Kdo nespotřebovává okrádá systém, okrádá svojí rodinu
I takhle jednoduše se dá definovat, co pohání kolesa naší ekonomicky vyspělé společnosti. Musíme spotřebovávat – to je životně důležité. Můžete se sice všude dočíst, že si máte jít za svým snem, že můžete dosáhnout čehokoliv, ale pravda je, že to globálně platí jen pro velice úzkou skupinu lidí. Ve skutečnosti si většina lidí nikdy nebude moc dělat co chce a žít život podle svých představ. 80 % populace si to nemůže dovolit a tak často volí způsob života, jaký je popsaný v úvodním odstavci článku. Nedivím se. Stále to plní naší hlavní funkci ve společnosti.
Cestuj, poznávej, zažívej
Dobrovolně přijímaný názor, že máš chtít “zažívat nové zážitky, poznávat nové věci, cestovat a žít život na plno” je jen dobře zacílená proklamace spotřební společnosti. Ano, tahle reklama nás dostala všechny. Když tohle dělat nebudete – spotřeba bude stagnovat. Ekonomika bude stagnovat. Takže si na to klidně půjčte, ale hlavně proboha cestujte, poznávejte, zažívejte. Je to naše hlavní úloha. Zní to možná krutě, ale je to tak.
Spotřební vs. výrobní jednotka
Když se podíváte na důvody růstu ekonomiky, nejčastěji se uvádí technologický pokrok. Pak tu máme tisknutí nových a nových “levnějších” peněz, díky kterým jsou půjčky levnější. A další faktor je populační exploze. Ta ale není způsobená tím, že bychom se drasticky množili (to už není pravda, dnes souložíme jen pro radost). Hlavní motor populační exploze je prodlužování průměrné délky života. A to samozřejmě ekonomice prospívá, protože každý stařík i stařenka stále spotřebovávají. A i když šetří, stále chodí například k lékaři, kterého za tuto spotřební jednotku dotuje velmi štědře stát. Je tu tedy velmi tenká hranice, kdy na jednu stranu ctíme svobody a život jednotlivce, na druhou stranu jen díky “svobodě jednotlivce a právu na plnohodnotný život” můžeme ekonomicky stále růst. Klíč tedy neleží v tom, aby každý jednotlivec produkoval. Klíč je, aby každý spotřebovával.
V minulosti bylo zapotřebí, aby co nejvíce lidí něco vytvářelo, vyrábělo, dřelo na poli – výrobní jednotka. Dnes je to tak, že je to nastavené tak 70:30. Tedy je důležité, abyste něco produkovali, ale není to až tak důležité. Důležitější je spotřeba. Proto také nevadí, že třetinu obyvatel ČR živí přímo stát (důchodci, státní úředníci, lékaři, vojáci, policisté atd. atd.). Co si budeme povídat, ani většina zaměstnanců se nepředře. Tihle lidé jsou hlavně spotřební jednotkou, nebo dohlíží na to, aby se nám tu dobře a dlouho spotřebovávalo.
Lidí, kteří tvoří, podnikají, patentují, těch je potřeba stále méně a to přesto, že nám všude proklamace tvrdí, že mají žít život podle sebe, tvořit, prožívat, poznávat. Hodnota je dnes čistá fikce.
Budoucnost je v garantovaném příjmu
Role člověka jako výrobní jednotky pomalu končí. Už i česká média píší (konečně) o tom, že jsme nejohroženější zemí v Evropě, kvůli automatizaci. Kdo by to u montovny Evropy čekla, že. To ovšem není stežejní sdělení. Tenhle stav totiž řeší všechny státy a je celkem jedno, zda bude v Mexiku nezaměstnanost 35 % a u nás jen 30 %. Vše zvládnou lépe, rychleji a levněji vyrobit roboti. Dokonce nám to i bezpečněji přivezou do obchodů nebo přímo domů. Roboti také nekradou (pokud je k tomu nenaprogramujete) a tak firmy ušetří na odpisech. Otázka však je, kdo bude ty výrobky kupovat – když budeme nezaměstnaní. Co se stane? Je to jednoduché. Sociální dávky se nazvou nějak vznešeněji – třeba Garantovaný příjem. Dostanete od státu stravenky a nějaký virtuální penízky na účet, abyste mohli dál hrát tuhle hru.
Vše bude levnější a tak dokáže více lidí vyžít s menším příjmem. Navíc státy tisknou nové a nové peníze a tak se blížíme k bodu, kdy se garantovnaý příjem stane skutečností.
Važte si každého člověka
Někomu možná po přečtení článku může připadat smutné, že jsme a budeme ještě více “degradováni” na spotřební jednotky, tak to ale není. To, že jsme spotřební jednotkou nám umožnilo postavit v celku impozantní společnost. Společnost, kde se daří vymýtit většinu chorob, hladomorů, kde valná většina lidí má alespoň základní vzdělání, střechu nad hlavou a pitnou vodu. To je úžasné a je vlastně jedno, jaká proklamace nás k tomu dovedla. Jednotlivec nikdy nebude nadřazen celé společnosti, jsme jedno velké skvétající mravěniště, kde každý má své místo. Pro většinu z nás leží toto místo ve spotřebě.
Takže až příště uvidíte Františka, jak opět valí ten svůj pivní pupek do trafiky pro Blesk, nemějte mu to za zlé. Naopak, buďte za něj rádi. Je to spotřebitel toho nejhrubšího zrna, který pomáhá vystavět naši ekonomicky prosperující společnost. Jeho peníze jdou do přímé spotřeby, žádné šetření, investování do tvorby, nene. Všechno pěkně zpátky do oběhu. Díky za něj.
Zaujal Vás článek? Podívejte se na knihu Krev budoucnosti, nebo mou tvorbu podpořte koupí on-line kurzu.