Toto je marketing pro začátečníky, který by si měli přečíst nejen političtí představitelé v opozici, ale i žurnalisté a lidé z „Pražské kavárny“ protože jsou to právě oni, kdo pomáhají Andrejovi s výhrou nejvíce. Přitom řešení je snadné. Marketingový tým Andreje Babiše to řešení zná.
Pozitivní marketing
Andrej a jeho „hnutí“ jako jediní používají pozitivní marketing na celorepublikové úrovni. A upřímně za to můžeme hlavně my – voliči, že to ostatní strany dělat přestaly. Chabý a okatý pokus Bohuše Sobotků (dáme penzistům pětistovku navíc) můžeme jen stěží počítat. Andrej a jeho tým nevynechají jedinou příležitost, aby zviditelnili jakoukoliv pozitivní zprávu o tom, co se podařilo. Loňský rozpočet v plusu, nízká nezaměstnanost, vyšší výběr daní – co na tom, že se zde aktivně pracuje s pravdou, informace se zkrášlují, přibarvují, mění za pochodu. Důležité je, že jsou pozitivní. A tak zatímco ostatní strany ukazují na Andrejovi to špatné, on se v klidu fotí, jak vyváží v kolečku sloní trus v zoo, debatuje v hospodě, rozdává své balíčky ANO bude líp! (i ten slogan je proklatě pozitivní) nebo v reklamě prodává oblíbené Vodňanské kuře. Někdy k tomu ani nemusí nic dělat a stačí nějaká „obecná pravda“ které sype z rukávu jednu za druhou.
A když se přivalí kauza, přikryje ji pozitivní událostí. Jakmile se přijde na finanční nesrovnalost, okamžitě dorovnává stejnou částku do své Agrofertí nadace, protože jemu přeci na pár desítkách ušetřených milionů nezáleží. Mimochodem jeho kampaň „Chceme lepší Česko“ je opět pozitivní. Co dodat? Úsměv prosím. Mimochodem i Barack Obama vyhrál díky optimismu a jeho sloganu “Yes we can”.
Lidí nejsou nastaveni negativně. Je to omyl. Záchrana kočičky sličným záchranářem z rozbouřené řeky se dostane lidem pod kůži úplně stejně, jako zpráva o násilí v Sýrii. Lidé dokonce přímo milují pozitivní hrdiny. Vidíte to na tom, kolik se dnes točí super hrdinských filmů.
Bohužel, jediný kdo dnes nosí alespoň masku takového hrdiny je právě Andrej Babiš. Všici kradů a já jim zatrhnu tipec. Tenhle slogan stačí opakovat dostatečně dlouho. Co na tom, že je myšlen doslovně a Agrofert jde sám příkladem. Je to jediný vyčnívající kus čehosi k zachycení v moři šedého negativismu. I ten negativní aspekt však Andrej výborně využívá.
Negativní reklama přijde sama
Politika strachu se šíří Evropou a populisté díky tomu získali svá místa. Více to však zužitkovat nedokázali. Potíž se „scarity“ (tak se tomu v marketingovém slangu říká) je, že mají velmi krátkou dobu účinnosti. I za války se totiž lidé brzy naučí chodit mezi bombardováním do práce, na koncerty a do divadla. Život jde dál. A tak Konvička a Okamura mohou křičet sebevíc, ale nové hlasy již nezískají – dokud nepostraší něčím novým.
Je tu ještě vliv toho, že jak to stejné dělají všichni – volič je zmatený a neví co si má vybrat. Ukazování na uprchlíky nebo prsty na okaté kauzy Andreje Babiše tak ztrácí na efektu. Naopak, jediný kdo z toho vytěží je nakonec objekt negativní reklamy. V tomto případě sám Andrejko, který vše ustojí a pak přendá z jedné hromádky peněz ze státních dotací, které legálně získá, na druhou hromádku do své vlastní nadace.
Žurnalisté tomu sekundují. Bohužel, lví podíl na jeho úspěchu mají právě novináři. Ti dnes ukazují právě na nepravosti. Kolik článků bylo napsáno na pozitivní témata? A kolik o tom, co se podařilo oponentům ANO? Je to hrstka, protože na pozitivismu dnešní žurnalistika rozhodně nestojí.
Na jednu stranu toto dělat mají, je to důležité pro ochranu lidí. Na stranu druhou by se měli učit psát rozumný mix a zahrnout do své tvorby i trochu pozitivního obsahu. Není to však tak jednoduché. Napíšete-li dnes něco pozitivního, okamžitě jste na sociálních sítích označen za Sluníčkáře, Pravdoláskaře nebo Havloida. To je samozřejmě škatulka, které se reportéři potřebují vyhnout, neb by to mohlo poškodit samotnou prodejnost jejich dalších článků.
Zkusit si to můžete i vy
Začít potřebujeme u sebe. Nestačí jen sdílet motivační citáty. Důležitější je předávat i informace o tom, kde se co podařilo a kdo za tím stojí. Co nám může pomoci v budoucnu. Zřejmě budeme muset začít u tak kýčovitých věcí, jako že Pepa Dvořák převedl slepce přes přechod, ale což, když už je nemůžeme vyhodit z parlamentu oknem, potřebujeme se alespoň naučit být optimisté.
Chcete-li podpořit moji další tvorbu, podívejte se prosím na tento projekt a podpořte ho sdílením.
Jedině tak, můžu více tvořit pro budoucnost, ve které budeme my i naše děti žít po zbytek našich životů. Podpořte mladou krev – Krev budoucnosti.
