+420 737 913 277 (Po-Čt 7.30-18.00)

ikona tužky na papířeČlánky Horké tipy pro vaši inspiraci

18620906_1439252169464854_5679033886231407604_o

Poznámky z přednášky 4. průmyslová revoluce

Minulý týden (konkrétně ve čtvrtek) jsem se zúčastnil přednášky a panelové diskuze na téma 4. průmyslová revoluce. Akci pořádala organizace Global Shapers Community Prague a z výborného prostředí ArtGen office gallery s výhledem na Prahu jsem si odnesl pár bitů poznámek. No a teď jsem se dostal k tomu je zveřejnit.

Na přednášce byli hlavními řečníky

  • Tomáš Sedláček – Ekonom, Hlavní makroekonomický stratég ČSOB
  • Dominik Stroukal – Ředitel Liberálního institutu, autor první české knihy o Bitcoinech
  • Petra Hrušková – Staffing Business Partner, EMEA Emerging Markets at Google
  • Jan Zadák – President EMEA Enterprise services v HP
  • Aleš Chmelař – Hlavní ekonomický analytik, Úřad vlády ČR

Co se řešilo?

Hlavním tématem byla jednoznačně práce – a to, jak se překotná digitalizace a automatizace promítne do našich životů. Všichni se shodli, že se promítne opravdu hodně. Žádný názor nebyl přehnaně optimistický ani přehnaně pesimistický. Z debaty však bylo patrné, že nikdo nemá přehnaná očekávání, že bychom tím prošli bez šrámů na společnosti.

Jan Zadák uváděl příklad, kdy se podílel na zavedení nových procesů do firmy, pro kterou to znamenalo zrušení 8 000 pracovních míst během jediného dne. Nejednalo se jen o nějaké nižší pozice. 700 zaměstanců byli právníci, které nahradil software.

Podle jeho slov není na bedrech státu, aby tyto problémy řešil, ale je to na zodpovědnosti podnikateslkého sektoru. Již Tomáš Baťa říkal, že smyslem podnikání je vytvářet pracovní místa. Zmíněná firma tak s předstihem vytvořila pětiletý plán, díky kterému z 8 000 zaměstnanců znovuzaměstnala 5 000 z nich.

Software nahradí 4 zaměstnance a je 2 X efektivnější. Ve výsledku 1 stroj nahradí 8 pracovních míst.

Tomáš Sedláček doplnil, že dnešní stavění zdí a rostoucí vlna nacionalismu je právě reakcí na digitalizaci. Čím rychlejší digitalizace a robotizace bude, tím rychleji postavíme zdi, zavedeme cla a budeme žít jen pro sebe. Ostatně je to již vidět například v USA, kde se vzbouřila střední třída “bílého muže” a výsledkem je Trump a jeho projekt “Velká mexická zeď”. Bílý muž se ale nemusí bát, že ho o práci připraví chudý mexikánec. O práci ho připraví technologie.

Petra Hrušková doplnila, že problém zde není u odborně vzdělaných lidí. Tato místa budou zanikat, ovšem tito lidé se vyznačují extrémní přizpůsobivostí a jsou schopni se znovu zaměstnat v jiném oboru. Opět je však na zodpovědnosti firmy, aby vytvořila pro lidi podmínky.

Za mně můžu dodat. Že skokově budou přicházet o místa i ty odborné profese. Například právník nebo programátor či analytik, marketingový specialista – to jsou ohrožené pozice, které může nahradit software a A.I.. Velké problémy budou mít nevzdělaní nebo starší lidé a lidé nedostatečně jazykově vybavení. Ty skončí v rukou státu či v horším případě v rukou gangů – což můžeme vidět již dnes v některých částech světa a v chudších čtvrtích velkých měst.

Digitalizace a rozvojový svět

Dotaz z publika, jak promění 4. průmyslová revoluce chudý rozvojový svět, kde žije většina obyvatel, rozdělil účastníky na dva tábory. Dominik Stroukal zastával názor, že pozitivně, protože digitalizace supluje některé úlohy nefunkčních států. Například se můžete díky telefonům a internetu učit, podnikat (př. Uber), organizovat se…. Já se spíše přikláním k názoru Jana Zadáka, který více mluvil z vlastní zkušenosti. Jelikož měl ve firmě na starosti právě vedení poboček v Africe, potvrdil, že digitalizace má na rozvojový svět příliš malý vliv, aby dokázala něco významně změnit. Jelikož chybí naprosto základní věci, nemá digitalizace na čem stavět. Co pomáhá mnohem více jsou čínské investice.

Co se mi líbilo?

Rozvoj bio, organic, hand made a green životního stylu

Petra Hrušková – zástupce Googlu, prohlásila, že se lidé opět vrátí ke kořenům. Budou pěstovat zeleninu a pracovat na polích či dělat řemesla. To vše bez výrazné mechanizace. Google totiž dobře ví, že již dnes poptávka po BIO, organic a hand made výrobcích výrazně převyšuje nabídku. Zároveň je to jediný segment, který nedokáží stroje ani Google nahradit. Čím více bude na světě robotů, čím více domů postaví 3D tiskárny, tím větší osobní hodnotu pro člověka bude mít, když bude moci říct – tenhle dům jsem postavil vlastníma rukama. Bude to nový společenský status.

Co již tento názor neřeší je fakt, že tímto způsobem může žít jen poměrně malé procento obyvatel. Při současné populaci tento způsob života bude jen pro “vyvolené”. Masa chudých pracujících ve městech si bude rukama tak maximálně třídit odpadky.

Singularita

Aleš Chmelař správně podotkl zajímavou poznámku o které lidé málo přemýšlí. Bude-li člověk skutečně schopen stroje dovést k singularitě (zatím jdeme tímto směrem), přestane být lidská práce jako taková ceněným artiklem. Přestane dávat úplně smysl. V podstatě to znamená stav, kdy stroje umí sami řešit problémy a vyrábět a vyvíjet další stroje a software. Důsledek je pak takový, že singularita zafixuje rozdíly ve společnosti. Pokud budete v této době chudým, chudý již zůstanete. Budete-li bohatý, budete se mít dobře. Samozřejmě zafixování takových rozdílů si ta početnější skupina chudých lidí asi líbit nenechá.

Já nevím, zda chci být nějakým svědomím této debaty, ale…. 

Daň z robotiky

Bill Gates prosazuje “daň z robotiky”. V podstatě se ale jeho výroky špatně chápou. V diskuzi bylo velmi dobře vysvětleno, že se nejedná o daň z robotů (těžko můžeme říci, který robot ještě platit má a který ne), ale zdanění investičního kapitálu. Jednoduše místo toho abyste danili lidskou práci (které bude méně a méně), daníte investiční kapitál za který se roboti pořizují. To za jistých okolností – například v kombinaci s minimálním příjmem, může vyřešit otázky o výpadku příjmů do státních rozpočtů.

Co se mi nelíbilo

Vytkl bych snad jedinou věc, a to že se řešil sebestředně jen vliv na člověka. Přitom průmyslová revoluce 4.0 zasahuje hlavně do jiných oblastí. Průmyslová revoluce má za následek nevětší vymírání druhů a ničení životního prostředí včetně globálního oteplování. Příliš málo se tyto faktory započítávají do scénářů, co se bude dít, když se k tomuto ještě přidá masivní robotizace a úbytek pracovních míst.

Uvedu dva příklady:

1) Na rybolovu je existečně závislá 1/5 obyvatel planety. Díky masovému rybolovu, lovení pomocí radarů, vrtulníků, hlubokomořských sítí, desítky kilometrů dlouhým vlascům atd.  již kolem roku 2050 nebudou v oceánech žádná větší hejna ryb (kromě uměle chovaných). Velká část lidí žijících na pobřeží skromným životem se tak jednoduše vydá do velkých měst zkusit štěstí.

2) Odlesňování krajiny. I na lesích a pralesním porostu je přímo závislá 1/5 obyvatel planety. Momentálně jsou místa, která dosahují až 7-8% úbytku lesa ročně. Z Amazonie je například pryč již 1/3. Půda bez lesů se rychle vyčerpá pod produkcí rýže, soji, bavlny nebo velkých stád skotu a promění se v poušť. A spousta lidí se opět přesune do měst.

Tyto dva trendy postačí k takové destabilizaci společnosti, aby společně s nižším počtem pracovních míst zařídily velmi nepříjemné chvilky pro osud rodu Homo.

V diskuzi by se proto mělo také řešit, jak moderní technologie a digitalizace může vést ke zpomalení těchto trendů, nebo dokonce k jejich zvrácení. Technika a mozky by na to již byly, teď jen ta vůle ke spolupráci – udělat z toho ten business. Například nechápu, že ještě nikdo nepracuje na zlevnění odsolování mořské vody, protože to by dokázalo zvrátit většinu negativních trendů. Možná na to ale skutečně potřebujeme tu umělou inteligenci.

Závěrem

Akce byla výborně připravená, skvělý servis a odnesl jsem si kopu poznámek. Snad se na toto téma brzy dočkáme něčeho dalšího, podle účasti zájem velmi roste. Facebook Global Shapers zde.

frank-mckenna-184340

4 tipy, jak vyzrát na omezený rozpočet v marketingu

Každý nemá rozpočet jako Google. Takže jak to vyřešit, když máte malý web či e-shop a chcete se proklestit konkurencí k lepším výsledkům?

Na chvilku zapomeňte na to, co všude čtete „Cestu zákazníka“. Prostě se na ni vykašlete. Vyladěnou cestu zákazníka potřebujete, ale s omezeným rozpočtem a časem lze fungovat i jinak. Níže pár tipů.

1. Soustředit se na jeden produkt.

Nemusíte mít e-shopu 2 tisíce položek. A nemusíte je všechny prodávat. Možná prodáváte služby, ale určitě z portfolia budete schopni určit – kterou službu budete „tlačit“ nejvíce. Bude to to nejprodávanější, nebo s největší marží? To je na vás, oboje může být správně.

Při výběru mrkněte i na hledanost klíčových slov a konkurenci. Podle toho snadno vyberete.

2. Energii směrovat na jeden prodejní kanál.

Google, Seznam, seo optimalizace, PPC, Srovnávače zboží, Facebook, Instagram, Youtube, e-mailing, provizní marketing atd. atd. Docela dost činností na jednoho člověka s jednou peněženkou. Nemyslíte? Co kdybyste vše soustředili jen na jeden prodejní kanál – ušetřili čas, náklady, stali se jedničkou v prodejích na jednom kanálu a teprve pak řešili zbytek.

Příkladem může být malý e-shop. Dělá reklamní kampaně na Facebooku, Seo, platí správu a budget v PPC na Seznamu a Googlu a ještě ve zbožových srovnávačích. K tomu zvažuje vlastní provozní program, protože affiliate všude doporučují.

Klidně by se dalo pouvažovat nad tím, přestat někomu platit za správu PPC – nechat tam jen nejvýkonnější kampaně a remarketing ( o to se až tolik člověk starat nemusí – někdy to samo běží stejně dobře), následně ten budget investovat do reklam na Heuréce a zvýšením ceny, kterou jste ochotni zaplatit za proklik. Je to jen příklad, ale je to cesta.

3. Omezit režijní náklady.

Všechny ty firmy pořád něco automatizují a na vše používají software – placený. Někdy, ale stačí omezit tyto náklady a okamžitě vám roste zisk. Pravda, možná klesne obrat. Co je však důležitější, zisk nebo obrat?

Zde jen pár nejčastěji placených software v online podnikání: Rozesílka e-mailů, affiliate software, chat zákaznické podpory, crm software, seo analytika – př. Collabim, soft pro zákaznickou podporu, účetní software, jako třešnička na závěr pronájem samotného webu (což je často nevýhodné – ne vždy).

To jsem napsal jen věci, které se dají nahradit nebo zrušit stejně jako placená správa PPC, sociálních sítí atd. Velmi často již na trhu existuje i osekaná alternativa zdarma. Stačí jen hledat. Když to spočtete, zjistíte, že je to třeba 100 – 200 tisíc ročně navíc. Možná to můžete dělat méně profesionálně a budete spokojenější.

4. Nespěchejte

S omezeným rozpočtem nebude všechno hned. Pár let to trvá.

Myslím, že tyto tipy vlastně všichni známe, jen na ně občas zapomínáme. Na internetu se totiž píše co vše je potřeba dělat pro úspěch, ale už nikdo nepíše, že to nelze stihnout vše najednou a kolik to vše stojí.

P.S. Líbil se vám článek? Mrkněte na on-line akademii. 

lee-campbell-106610

Rozšiřujeme činnost o správu webů, obsahu i inzerce

Opět jsme rozšířili činnosti, kterými můžeme pomoci ostatním majitelům webů a podnikatelů v rozvoji. Je to logický krok, který výborně doplňuje aktuální aktivity.

Ještě to není ani rok, kdy jsme převzali firmu a začali spravovat portfolio webů. Základním stavebním kamenem činnosti je tvorba obsahu, správa webů a prodej inzerce. S ohledem na množství webů a přes 2 000 napsaných a publikovaných článků jsme si vytvořili vlastní systém práce, který nyní zpřístupňujeme i lidem, kteří mají svůj web, ale nemají tolik času, prostředků nebo zkušeností.

Díky většímu množství webů máme více kontaktů na inzerenty a můžeme tak majitelům webů domluvit spolupráci na kterou by jinak nenarazili. Díky tomu, že máme zautomatizovaný proces a větší objem práce, dokážeme ji i s provizí zajistit levněji, než kdyby si to majitel jednoho webu řešil sám. Ne každý majitel webu je totiž v „onlajnu“ kovaný a priority může mít postavené někde jinde. Což znamená, že jsme schopní za něj:

  • Vytvořit a publikovat obsah
  • Spravovat a upravovat web
  • Nastavit reklamní kampaně
  • Prodat jeho inzertní plochy
  • Zároveň u nás může inzerovat výhodněji.

Detailněji je to popsáno zde.

Je to součástí strategie pro spuštění aplikace pro analýzu webů a správu odkazů, bannerů a reklamních ploch. Naši klienti budou jednoduše jako první čerpat výhody z této šikovné aplikace o které jsem psal již dříve

blake-wisz-85030

Proč ceny fyzických a digitálních produktů ovlivňují pokrok

Dříve platilo pravidlo, že cena je otázkou střetu nabídky a poptávky. Dnes v době informačních technologií to již tak zdaleka neplatí. Otevřeli se nové možnosti příjmů pro podnikatele a prohloubil se rozdíl v povaze produktů.

Dnešní doba je dobou pestrosti. Tak dlouho jsme do lidí „hustili“ že mají právo na výběr, že si mohou dopřát cokoliv, dojít v životě kamkoliv, až nás to dostalo na práh 4 průmyslové revoluce. Ptáte se proč? Je to o ceně produktů.

Fyzické zboží prohrává

Fyzické zboží, ale i služby v reálném světě dnes prohrávají na plné čáře. Lidé dnes chtějí hlavně výběr. U fyzických produktů to způsobuje velké obtíže, zaručeně to způsobí ekonomickou krizi. Dobrým příkladem je jeden z hlavních tahounů ekonomiky – automobilový průmysl. Když dnes automobilka prodává automobil, každý člověk chce jinou barvu, čalounění, tu navigaci, tu zabudovaný záchod v sedačce, jiný zase střešní okno.

Firma, která chce vydělat více, potřebuje:

  1. Prodat co nejvíce produktů – což znamená držet cenu dole.
  2. Mít co nejširší nabídku a prakticky individuální přístup k zákazníkům (to se zákazníkům líbí).

Druhý bod ale tlačí výrobní a distribuční náklady nahoru. Klasické výrobní linky chrlící stejné produkty přestávají ztrácet význam. Navíc, i kdybyste dokázali prodávat stále stejný produkt, náklady se zatím stále budou držet relativně vysoko.

Protože se výrobní závody přizpůsobují tomu, co po nich lidé chtějí. Člověk – obyčejný lidský dělník, je na odpis. 3 D tiskárně je jedno, že vytiskne pokaždé jiný díl nebo dům trochu jiných tvarů. Software se jednou nahraje, pak se ladí ale chybovost a „zaškolování“ je mnohem snazší, než pokud by se stejné činnosti měl naučit člověk. I robot je v tomto ohledu prospěšnější než člověk. Dáte mu do „ruky“ návod a on pracuje přesně podle něj, je mu vlastně jedno, zda má těch návodů 5 nebo 10. A co je důležitější, náklady na provoz robota jsou 4 x nižší. To, že dnes lidé chtějí „široký výběr z barevné palety možností“ tak tlačí kupředu technologický pokrok ve výrobě a jako neblahý efekt sebou přináší zvyšující se nezaměstnanost, klesající reálné příjmy, zvětšují zadluženost a snižují kupní sílu – což pákovým efektem ještě více tlačí na rychlejší přechod na průmysl 4.0.

Vývoj ceny fyzického produktu

Svou roli zde hraje povaha a cena produktu. Když se podíváte na fyzické zboží. Jeho cena, dá se říci, se stále snižuje. Pozvolna, ale je to tak. Zajímavé však je, že pokud vyjde na trh nový – o trochu vylepšený produkt, je stejně drahý nebo častěji dražší než jeho původní verze. Tento stav bude ještě nějaký čas trvat.

Přechod na průmysl 4.0 neprobíhá ze dne na den. Nástup parního stroje a jeho modernizace zabrala dvě dekády. Navíc firmy potřebují rozsáhlé investice do přechodu na technologie a to promítnou do ceny produktů.

Pak se ale vše změní. Jakmile bude výroba zcela automatizovaná, konkurence bude rychle tlačit cenu dolů a cena fyzických produktů tak bude následovat vývoj cen digitálních produktů. Důvodem bude i druhý pákový efekt a to je, že většina lidí bude vydělávat nižší reálnou mzdu než dnes.

Digitální produkt

Digitální produkt / služba má zcela jinou povahu. Používáme je všichni – navigace, vyhledávače , hudba, software od Windows a Excel až po specializované analytické nástroje.

Vývoj cen je zde výrazně odlišný. Ceny digitálních produktů strmě padají. Jako příklad může posloužit hudba. Před deseti lety jste si koupili CD za 500 i 600 Kč. Dnes si koupíte miliony písniček za pár euro měsíčně. Album interpreta pak klidně za 60 nebo 50 % ceny před deseti lety. Snížili se ceny automobilů za 10 let o 40 nebo 50 procent?

Podobně je na tom i software. Když dnes konkurence vstupuje na trh s novým produktem. Již v základu zpravidla obsahuje pár nových funkcí a ještě podsekne ceny dolů. Pokud si firma nedrží monopol, cena padá a padá.

Díky tomu se však produkt dostává k více a více lidem a firmy i tak vydělávají více. Náklady na klon a distribuci jsou totiž výrazně nižší. Tyto digitální produkty – za méně a méně peněz, využívají i firmy a tím umožňují ještě rychlejší nástup průmyslu 4.0

Nové zdroje příjmů

A aby toho nebylo málo, nakopávají digitální produkty těm fyzickým zadek ještě více. Proč?

Díky novým možnostem příjmů jsou často k dispozici zdarma (alespoň v základní verzi). Zpěvák dnes klidně ihned po zveřejnění nahraje všechny své písničky na Youtube a má příjem z reklam. To stejné Google nebo Facebook.

Toto ještě více tlačí na snižování cen. Bohužel – digitální produkty nikdy nevytvoří tolik pracovních míst. Výhodou je hlavně jejich dostupnost.

Z tohoto článku můžete snadno odhadnout vývoj věcí budoucích. Digitalizace tlačí ceny dolů. Tlak na pestrost a výběr ze strany zákazníků drží náklady nahoře a tlačí firmy k rychlé digitalizaci procesů u všeho co jen trochu jde.

Můžeme si říct, že parní stroj měl nástup několik dekád, ale doba je dnes přeci jen o trochu rychlejší.

Líbil se vám článek? Mrkněte na on-line akademii nebo na připravovanou knihu Krev budoucnosti.

spacex-81773

Jak využívat BIG DATA a neplatit za ně

Určitě jste už slyšeli o Big datech. To jsou informace, které shromažďují mobilní operátoři, Facebook, Google nebo banky a pak je prodávají dalším firmám – velkým korporacím, řetězcům apod. Neřeknou jim sice, že Pepa Vomáčka si kupuje pivo Gambrinus, alejsou schopni do jisté míry označit lidi, kteří kupují pivo nebo sledují fotbal. Vy tato “big data” do jisté míry můžete využít také a nemusíte za ně ani zaplatit. 

dogancan-ozturan-395

Proč je spotřeba přidanou hodnotou

Co si řeknete o Františkovi? František, muž který celý den sedí u televize, před obědem si dojde do trafiky pro cigára a blesk a večer si zajde na čtyři kousky do hospody na rohu. Dělá to už od té doby, co si před 10 lety vzal Martu. Co když je tenhle člověk nejdůležitější součástí naší společnosti?

Kdo nespotřebovává okrádá systém, okrádá svojí rodinu

I takhle jednoduše se dá definovat, co pohání kolesa naší ekonomicky vyspělé společnosti. Musíme spotřebovávat – to je životně důležité. Můžete se sice všude dočíst, že si máte jít za svým snem, že můžete dosáhnout čehokoliv, ale pravda je, že to globálně platí jen pro velice úzkou skupinu lidí. Ve skutečnosti si většina lidí nikdy nebude moc dělat co chce a žít život podle svých představ. 80 % populace si to nemůže dovolit a tak často volí způsob života, jaký je popsaný v úvodním odstavci článku. Nedivím se. Stále to plní naší hlavní funkci ve společnosti.

Cestuj, poznávej, zažívej

Dobrovolně přijímaný názor, že máš chtít “zažívat nové zážitky, poznávat nové věci, cestovat a žít život na plno” je jen dobře zacílená proklamace spotřební společnosti. Ano, tahle reklama nás dostala všechny. Když tohle dělat nebudete – spotřeba bude stagnovat. Ekonomika bude stagnovat. Takže si na to klidně půjčte, ale hlavně proboha cestujte, poznávejte, zažívejte. Je to naše hlavní úloha. Zní to možná krutě, ale je to tak.

Spotřební vs. výrobní jednotka

Když se podíváte na důvody růstu ekonomiky, nejčastěji se uvádí technologický pokrok. Pak tu máme tisknutí nových a nových “levnějších” peněz, díky kterým jsou půjčky levnější. A další faktor je populační exploze. Ta ale není způsobená tím, že bychom se drasticky množili (to už není pravda, dnes souložíme jen pro radost). Hlavní motor populační exploze je prodlužování průměrné délky života. A to samozřejmě ekonomice prospívá, protože každý stařík i stařenka stále spotřebovávají. A i když šetří, stále chodí například k lékaři, kterého za tuto spotřební jednotku dotuje velmi štědře stát. Je tu tedy velmi tenká hranice, kdy na jednu stranu ctíme svobody a život jednotlivce, na druhou stranu jen díky “svobodě jednotlivce a právu na plnohodnotný život” můžeme ekonomicky stále růst. Klíč tedy neleží v tom, aby každý jednotlivec produkoval. Klíč je, aby každý spotřebovával.

V minulosti bylo zapotřebí, aby co nejvíce lidí něco vytvářelo, vyrábělo, dřelo na poli – výrobní jednotka. Dnes je to tak, že je to nastavené tak 70:30. Tedy je důležité, abyste něco produkovali, ale není to až tak důležité. Důležitější je spotřeba. Proto také nevadí, že třetinu obyvatel ČR živí přímo stát (důchodci, státní úředníci, lékaři, vojáci, policisté atd. atd.). Co si budeme povídat, ani většina zaměstnanců se nepředře. Tihle lidé jsou hlavně spotřební jednotkou, nebo dohlíží na to, aby se nám tu dobře a dlouho spotřebovávalo.

Lidí, kteří tvoří, podnikají, patentují, těch je potřeba stále méně a to přesto, že nám všude proklamace tvrdí, že mají žít život podle sebe, tvořit, prožívat, poznávat. Hodnota je dnes čistá fikce.

Budoucnost je v garantovaném příjmu

Role člověka jako výrobní jednotky pomalu končí. Už i česká média píší (konečně) o tom, že jsme nejohroženější zemí v Evropě, kvůli automatizaci. Kdo by to u montovny Evropy čekla, že. To ovšem není stežejní sdělení. Tenhle stav totiž řeší všechny státy a je celkem jedno, zda bude v Mexiku nezaměstnanost 35 % a u nás jen 30 %. Vše zvládnou lépe, rychleji a levněji vyrobit roboti. Dokonce nám to i bezpečněji přivezou do obchodů nebo přímo domů. Roboti také nekradou (pokud je k tomu nenaprogramujete) a tak firmy ušetří na odpisech. Otázka však je, kdo bude ty výrobky kupovat – když budeme nezaměstnaní. Co se stane? Je to jednoduché. Sociální dávky se nazvou nějak vznešeněji – třeba Garantovaný příjem. Dostanete od státu stravenky a nějaký virtuální penízky na účet, abyste mohli dál hrát tuhle hru.

Vše bude levnější a tak dokáže více lidí vyžít s menším příjmem. Navíc státy tisknou nové a nové peníze a tak se blížíme k bodu, kdy se garantovnaý příjem stane skutečností.

Važte si každého člověka

Někomu možná po přečtení článku může připadat smutné, že jsme a budeme ještě více “degradováni” na spotřební jednotky, tak to ale není. To, že jsme spotřební jednotkou nám umožnilo postavit v celku impozantní společnost. Společnost, kde se daří vymýtit většinu chorob, hladomorů, kde valná většina lidí má alespoň základní vzdělání, střechu nad hlavou a pitnou vodu. To je úžasné a je vlastně jedno, jaká proklamace nás k tomu dovedla. Jednotlivec nikdy nebude nadřazen celé společnosti, jsme jedno velké skvétající mravěniště, kde každý má své místo. Pro většinu z nás leží toto místo ve spotřebě.

Takže až příště uvidíte Františka, jak opět valí ten svůj pivní pupek do trafiky pro Blesk, nemějte mu to za zlé. Naopak, buďte za něj rádi. Je to spotřebitel toho nejhrubšího zrna, který pomáhá vystavět naši ekonomicky prosperující společnost. Jeho peníze jdou do přímé spotřeby, žádné šetření, investování do tvorby, nene. Všechno pěkně zpátky do oběhu. Díky za něj.

Zaujal Vás článek? Podívejte se na knihu Krev budoucnosti, nebo mou tvorbu podpořte koupí on-line kurzu.

02

Proč Babiš vyhraje volby – aneb na co všichni ostatní politici zapomněli

Toto je marketing pro začátečníky, který by si měli přečíst nejen političtí představitelé v opozici, ale i žurnalisté a lidé z „Pražské kavárny“ protože jsou to právě oni, kdo pomáhají Andrejovi s výhrou nejvíce. Přitom řešení je snadné. Marketingový tým Andreje Babiše to řešení zná.

patrick-baum-194061

REPORT Placla.cz – I malý krok kupředu je krok kupředu

Minulý rok jsme v květnu převzali portfolio webů od Michala Kubíčka, který již na jeho správu, řekl bych to lidově „neměl náladu“. Jeho rozjezd byl pozvolný a pravidelně jste o něm mohli číst reporty zde na webu. Nyní je tu další, zaměřený vyloženě na Placla.cz.

Placla je tržiště textových inzercí. Jednoduše článků, v našem případě hlavně PR článků. Za celou dobu provozu jsme skrze tuto šikovnou platformu prodali 1 322 článků (866 loni + 456 letos). O něco nižší, ale podobný objem, pak prodáváme agenturám či e-shopům napřímo.

Hlemýždí tempo růstu

Již jsem na sérii reportů ukázal, že je to poměrně stabilní příjem. Tento rok již asi budeme muset přemýšlet, jak nespadnout s protfoliem do DPH (asi budem méně praacovat :)). Co jsem ještě nenapsal, že vývoj kupředu je hrozně pozvolný. Tzn. Nevidíte skokové posuny z měsíce na měsíc. Hodnotit můžete spíše kvartálně, nebo za ještě delší časové období. Zde mohu v klidu říct, že i když jsou krůčky kupředu malé, stále jsou to krůčky v před.

Co tedy povyrostlo?

Objem článků. V loňském roce byl nejsilnější měsíc prosinec. To lze celkem očekávat. Co ale až tak očekávat nešlo, že za celé období provozu jsou dva ze tří nejsilnějších měsíců v tomto roce (leden, březen).

Průměrná cena za článek. Cena za článek se v průměru zvedla (oproti nejsilnějšímu prosinci) o 10 Kč. Nezdá se to jako moc, ale i předchozí dva měsíce měli lepší průměrnou cenu za článek, než nejsilnější měsíce předchozího roku.

Takový je tedy trend

Hlavní pozitivní zpráva pro nás je, že přibývají i inzerenti, kteří nejdou po nejlevnější nabídce. Ono se to nezdá, ale 10 Kč navíc – to je více než 1 500 Kč do plusu. To je několik hodin práce programátora, zaplacení serverů nebo jakákoliv jiná aktivita, která může zlepšit provoz portfolia.

To je tak všechno, co jsem měl na srdci. Pár lidí psalo, ať pokračuji v reportech, tak to dělám.

Pokud budujete „pasivní příjem“ máte dvě možnosti. Buď investovat hodně peněz a relativně vysoké objemy peněz také „točit“ každý měsíc. Nebo, růst pozvolna, s větší jistotou. Pokud vydržíte první měsíce, můžete začít sledovat nějaké výsledky. Stojí to za to.

Na závěr ještě dva odkazy:

Na registraci do Placly.

Na můj výukový program.

Příští report bude zajímavější, bude z celého portfolia a z jedné realizované novinky – vlastní reklamní software. Je to na začátku, ale dává mi to smysl.