Většina lidí se mylně domnívá, že výjimečnost lidského druhu spočívá ve schopnosti vytvářet a používat nástroje, komunikovat řečí, nebo myslet a představovat si v obrazech imaginární situace. To nás ovšem staví na velmi primitivní úroveň a chceme-li dosáhnout větších úspěchů v životě i byznysu musíme se posunout v uvažování o lidské rase a našich zákaznících posunout jiným směrem.
Možná si teď říkáte, ne to je přeci jasné, umíme se starat o slabší. Umíme obchodovat. Za poslední roky jsme zjistili, že všechny tyto věci nás skutečně dělají lidmi, ale vůbec nás nijak neodlišují od ostatních “primitivnějších” druhů zvířat.
Lidskost ve zvířecí říši
Opice klidně zobchoduje banán a vymění ho za sex. Buvol neohroženě odežene lva od chyceného druha z jeho početného stáda a složité nástroje dokáží používat i ptáci s mozkem menším než je náš malíček. Sloni používají složitou komunikační paletu výrazů včetně řeči těla a mimických výrazů obličeje. A aby toho nebylo málo i primitivní druh opice si dokáže představit, že je v podrostu panter a výkřikem “pozor panter” vyplaší všechny své kolegy. Následně sleze do podrostu a posbírá poházené ovoce, které v panice odhodili ostatní opičí druzi.
Děláme to jinak?
Rád bych věřil, že jsme se dostali v našem myšlení a konání dál, ale pravdou je, že většinu času trávíme velmi podobným způsobem uvažování a konání jako ta zvířátka, která s oblibou pojídáme. Přemýšlíme, jak zajistit výhody pro nás a naší malou tlupu o několika jedincích. Kupujeme a prodáváme. Měníme banány za sex a snažíme se ostatní přechytračit, nebo si “péčí o srst” zajistit lepší postavení ve firmě. Protože ten, kdo vychází dobře se svým nadřízeným bude povýšen spíše, než ten který svou práci dělá dobře, ale ve firmě takzvaně není vidět.
A jak to tedy je?
Ve skutečnosti člověka člověkem dělá něco zcela jiného. Neexistuje žádný jiný živočišný druh, který by dokázal uvažovat a alespoň někdy jednat za celý živočišný druh. Šimpanz nebude hájit práva šimpanzů, ani jiné tlupě pomáhat shánět potravu. Složité uskupení včel nebo mravenců, které pro ochranu mraveniště klidně umírají po tisících, málokdy podnikne výpravy do vzdálených krajin, aby zde místní včely učili jaké postavení má ve včelstvu trubec. Mravenci zase nevyučují, jak má vypadat mraveniště a když přijde povodeň nepomáhají ostatním mravencům znovu vybudovat spletitou síť chodbiček a tunelů. Dokonce ani nepovolají mravenčí psovody, aby pátraly po raněných mravencích. Prostě nic…
Právě to nás odlišuje od zvířat a díky tomu, že dokážeme myslet za celý živočišný druh vznikají i ty nejúspěšnější projekty. Sdílíme imaginární představy velkých myšlenek, které jsou naším kompasem na cestě. Elon Musk se svou firmou SPACE X by rozhodně nezískal mnohamiliardové kontrakty, pokud by na počátku nebyla myšlenka “Udělat z člověka meziplanetární rasu”.
Jde tu totiž hlavně o velkou myšlenku.
Nebo firma Uber, jejíž cílem je zcela zásadně proměnit trh automobilového průmyslu tak, aby bylo vlastnictví vozu se spalovacím motorem přežitkem a levněji vyšlo si ho jednoduše objednat – pronajmout mobilem a jezdit na “čistou energii”. Tato firma vykázala gigantickou ztrátu přes 2,2 miliardy dolarů. Další vizionářský automobilový projekt Tesla Motors vykázal ztrátu necelou miliardu dolarů (rok 2015). Těžko tedy můžeme tvrdit, že smyslem těchto byznysových projektů je tvořit zisk. Ten chtějí primárně akcionáři, kteří i přes ztráty těmto projektům stále věří. Jde tu totiž hlavně o velkou myšlenku a tichý start nové “průmyslové” revoluce.
Planeta země, má své limity. Lidstvo se k nim velmi rychle blíží. A jestli mám nějaké přání do nového roku, tak je to především, aby se více lidí odvážilo myslet ve velkém. Nejen za sebe a hlavně ať se nebojí šířit svůj názor všemi dostupnými prostředky. V tomto roce jsme slyšeli hlavně populistické názory, které mají globální humanitně založenou společnost rozdělit. Místo integrace a sdílení přišla letos desintegrace. Namísto šíření pravdivých informací se rozmohlo cílené šíření dezinformací. Na závěr roku je vhodné si připomenout, že toto chce jen křičící menšina, která nic nenabízí, jen si křečkuje na svém písečku. O zvolení Donalda Trumpa, ani o Brexitu, ani o úspěchu Andreje Babše nerozhodla většina populace. Jen byl jejich hlas více slyšet.
Mým předsevzetím pro rok 2017 je pak přesvědčit alespoň 2 lidi na zemi, aby tyto myšlenky sdíleli a aby více spojovali, než rozdělovali.
Můžeme dokázat velké věci
Sdílím a doufám v totéž. Kdysi jsem v rámci zkoušek na VŠ z křesťanské spirituality (studovala jsem religionistiku) četla knihu Theilharda de Chardin Vesmír a lidstvo. Zaujala mě myšlenka vývoje vědomí, které se podle autora neustále sjednocuje. Největší hrozbou je však snaha o jednolitou jednotu (vůči které se ovšem každá kultura brání, ať již muslimská, nebo ta česká vůči Bruselu) a ke konci vývoje vědomí je největší hrozbou ono pnutí mezi dezintegrací a tou opravdovou integrací. Problém je, že v době, kdy ani jednotlivci stále ještě neumí překonávat své vyděšené Ego, které je žene směrem, který jim nic nedá, ale nakonec téměř všechno vezme, co můžeme čekat od lidstva?? Je nejvyšší čas neučit lidi jen “postavení trubce ve včelstvu”, ale znovu se vrátit k těm tisíciletým zkušenostem takových lidí (ať již byli skuteční nebo jen legendární) jako byl Buddha, Ježíš, Lao-c’ apod. a tomu, co učili o tom, jak dosáhnout opravdové spokojenosti a jistoty. Aby s námi nikdo nemohl manipulovat tak, že bude brnkat na strunu našich obav a našich nenaplněných (a nenaplnitelných) tužeb! Aby i naši politici věděli, kde hledat tu správnou cestu ke společenskému smíru a prosperitě. Bez toho se v tom budeme plácat dál jako již celá staletí. Právě tohle se já snažím jako instruktorka čchi kungu, (vlastně i jako učitelka angličtiny), na svém blogu, ve svém projektu a v knihách, které píšu, šířit. Ale sama vidím, že není snadné měnit zaběhaný způsob uvažování, natož pak vnášet ty změny do života
Není to instantní cesta za povrchními úspěchy. Chce to jít hluboko a být upřímný sám k sobě. A to není snadné.