Jak získat čas na lepší život – Testuji dvoufázový spánek

Je 5:32 a já mám hotové své dva úkoly a začínám psát tento článek. Kupodivu v sobě mám jen jedno kafe, jako obvykle. Hodně lidí si stěžuje, že nemá čas, přitom času máme všichni stejně. Jde jen o to, jak s ním nakládáme. V tomto článku se podělím o první dojmy z dvoufázového spánku (polyfázický spánek), který je prý pro lidské tělo přirozenější a lze díky němu získat neuvěřitelné množství času, které můžete využít neuvěřitelně efektivně :D. Pravda je, že toho chci ještě dost zažít a tohle je cesta, kterou by to možná šlo.

3:21 – můj čas na vstávání

Poslední půl rok mně trápila nespavost. Bylo to zrovna v době, kdy jsem řešil odchod z projektu, který jsem vedl a vzdát se podílu, ale hlavně obrovského množství investované energie dost bolelo. Takže jsem myslel, že je to tím. Po určité době jsem si ale všiml, že se budím v konkrétní časy. Ty se mírně měnily, ale nakonec se docela často stávalo, že jsem na budíku měl čas 3:21. Což je docela symbolické (tři, dva, jedna, start)  a tak jsem začal přemýšlet, zda to vlastně jen nevnímám špatně. Co když je to vlastně dar?

A tak jsem to jako dar začal brát. Upravil jsem svůj režim a získal úplně novou životní perspektivu.

2 měsíce ročně navíc

Počítejte se mnou. Průměrně člověk potřebuje 7 – 8 hodin spánku denně. Já se počítám spíše mezi menší spáče, takže jsem byl v průměru na 7 hodinách, a to včetně víkendového přispávání. Týdně jsem tedy dříve naspal 7 X 7 hodin = 49 hodin (počítejme raději 50 hodin, což bude asi reálnější). Většina lidí naspí kolem šedesáti hodin.

S dvoufázovým spánkem spím následovně:

• Od 22:00 do 3:21  (5 hodin a 20 minut)
• Od 16:00 do 16:30 (30 minut, často spíše 15 minut).

Celkem denně: 5 hodin a 50 minut (počítejme raději 6 hodin). Týdně naspím kolem 42 hodin.

Každý den tedy ušetřím přesně jednu hodinu spaní. Pokud bych spal 8 hodin denně, tak dvě samozřejmě :-)). Za týden tedy ušetřím 7 hodin. Rok má 52 týdnů, takže získám ročně 364 hodin, které mohu využít na něco jiného. Pokud tedy vezmeme klasický pracovní měsíc, tak jste získali 2,2 pracovního měsíce navíc každý rok, které můžete využít na rozjezd vlastního podnikání, sport, nebo stavbu nejdelšího domina na světě. V mém případě čas investuji na osobní život a více sportu, což jsem neměl kam nacpat.

Samozřejmě důležité je řídit se tím, co říká tělo. Pokud je mi na nic, klidně spím devět i deset hodin. A občas mám období, kdy potřebuji dospat celý rok :D.

Pokud tento režim udržíte 5 let, získáte krásného “pracovního” půl roku navíc. Za deset let máte navíc celý “pracovní rok”. No a pokud jste předtím spali 8 a více hodin denně, tak si to vynásobte dvěma. To už jsou moc pěkná životní čísla, která můžete prožít.

Proč je dvoufázový spánek lepší

Chápu, teď asi chcete napsat komentář, že je to kokotina a lidské tělo potřebuje minimálně 8 hodin spánku. Pravda je, že tělo potřebuje kvalitní spánek a toho máte za těch doporučovaných 8 hodin jen pár hodin. Každý to má trochu jinak. V zásadě tedy není otázka “kolik hodin spíte” ale “jak efektivně spíte”.

Příroda si za miliardy let evoluce dvoufázový spánek sama vymyslela z dobrých důvodů. Jednak v přírodě spíte kratší časy, abyste se chránili před predátory. Za druhé jsou časy, které vyloženě nechcete nic dělat. Když je odpoledne vedro na padnutí, nebo máte pravidelný déšť v období dešťů, tak je lepší si “dát dvacet”, nebo odpolední siestu. Ostatně malé děti spí odpoledne úplně běžně a většina “důchodců” to dělá také.

Jak řeším odpolední spánek?

1. Úprava harmonogramu.

Hodně lidí si myslí, že nemohou nic takového praktikovat kvůli práci. A část lidí má samozřejmě pravdu. Pokud však pracujete v kanceláři a vaše povinnost je pípnout si osm a půl hodiny, tak je většinou o domluvě, abyste mohli začít pracovat dříve a skončili ještě před odpolední siestou. Kdo jste vyzvedával děti ze školy / školky tak asi potvrdíte, že to většinou domluvit lze. Já pracuji na více projektech, právě proto mám odpolední siestu až od 16:00 abych stihl uzavřít odpolední blok práce a dojít k nejbližší posteli.

2. místo na odpočinek

Mou velkou výhodou je, že pracuji s lidmi, kteří mně znají a zpravidla vědí, že svou práci odvedu víc než dobře. Pracovní místo mám na 3 místech (můžeme tomu říkat kanceláře), ale všechny tři místa disponují gaučem či postelí, kde je relativní klid. Myslím, že to je úplně nejdůležitější.

3. rychle usnout

Chcete-li odpoledne rychle usnout, tak mně fungují vlastní nahrávky, které si připravuji. Víceméně jde o kombinaci meditačních “Alfa nahrávek” a afirmací. Afirmace si tvořím a nahrávám sám. Meditačních nahrávek jsou plné internety. Mám nahrávku na 15 minut. Většinou během toho času spolehlivě usnu. Už se mi stalo, že jsem stihl usnout a probudit se svěží během patnácti minut. Pokud spím tvrdě, vzbudí mě po třiceti minutách budík.

Pokud neusnete, tak to nutně nevadí, hlava si i tak odpočinula a tělo také.

Hlavní výhody dvoufázového spaní

Kromě ušetřeného času vidím ještě několik výhod, které zatím vítám.

• V brzkých ranních hodinách jsem mnohem produktivnější. Nevěnuji se mělké práci, zprávám v messengeru ani e-mailu. Mám opravdu nerušený čas na práci.
• Odpoledne už si mohu dělat co chci.
• Nevadí, když nějaký den vynechám. To je asi nejdůležitější. Pokud se stane, že nějaký den vynecháte, tělo na ten režim snadno najede zpět. Ať už pokud jdete spát později, nebo nemůžete spát odpoledne.
• Mám hromadu času.

Jak se svým časem naložíte vy, je na vás :-). Zatím jsem ve fázi experimentování, tak uvidím, zda tento režim udržím dlouhodobě.