+420 737 913 277 (Po-Čt 7.30-18.00)
Dávam energii a svěží vítr projektům, které stojí za to tvořit. Samuel Hornek
sarah-ball-XpiPvnx0H5M-unsplash

Jak získat čas na lepší život – Testuji dvoufázový spánek

27.12 2020 2 Komentáře

Je 5:32 a já mám hotové své dva úkoly a začínám psát tento článek. Kupodivu v sobě mám jen jedno kafe, jako obvykle. Hodně lidí si stěžuje, že nemá čas, přitom času máme všichni stejně. Jde jen o to, jak s ním nakládáme. V tomto článku se podělím o první dojmy z dvoufázového spánku (polyfázický spánek), který je prý pro lidské tělo přirozenější a lze díky němu získat neuvěřitelné množství času, které můžete využít neuvěřitelně efektivně :D. Pravda je, že toho chci ještě dost zažít a tohle je cesta, kterou by to možná šlo.

3:21 – můj čas na vstávání

Poslední půl rok mně trápila nespavost. Bylo to zrovna v době, kdy jsem řešil odchod z projektu, který jsem vedl a vzdát se podílu, ale hlavně obrovského množství investované energie dost bolelo. Takže jsem myslel, že je to tím. Po určité době jsem si ale všiml, že se budím v konkrétní časy. Ty se mírně měnily, ale nakonec se docela často stávalo, že jsem na budíku měl čas 3:21. Což je docela symbolické (tři, dva, jedna, start)  a tak jsem začal přemýšlet, zda to vlastně jen nevnímám špatně. Co když je to vlastně dar?

A tak jsem to jako dar začal brát. Upravil jsem svůj režim a získal úplně novou životní perspektivu.

2 měsíce ročně navíc

Počítejte se mnou. Průměrně člověk potřebuje 7 – 8 hodin spánku denně. Já se počítám spíše mezi menší spáče, takže jsem byl v průměru na 7 hodinách, a to včetně víkendového přispávání. Týdně jsem tedy dříve naspal 7 X 7 hodin = 49 hodin (počítejme raději 50 hodin, což bude asi reálnější). Většina lidí naspí kolem šedesáti hodin.

S dvoufázovým spánkem spím následovně:

  • Od 22:00 do 3:21  (5 hodin a 20 minut)
  • Od 16:00 do 16:30 (30 minut, často spíše 15 minut).

Celkem denně: 5 hodin a 50 minut (počítejme raději 6 hodin). Týdně naspím kolem 42 hodin.

Každý den tedy ušetřím přesně jednu hodinu spaní. Pokud bych spal 8 hodin denně, tak dvě samozřejmě :-)). Za týden tedy ušetřím 7 hodin. Rok má 52 týdnů, takže získám ročně 364 hodin, které mohu využít na něco jiného. Pokud tedy vezmeme klasický pracovní měsíc, tak jste získali 2,2 pracovního měsíce navíc každý rok, které můžete využít na rozjezd vlastního podnikání, sport, nebo stavbu nejdelšího domina na světě. V mém případě čas investuji na osobní život a více sportu, což jsem neměl kam nacpat.

Samozřejmě důležité je řídit se tím, co říká tělo. Pokud je mi na nic, klidně spím devět i deset hodin. A občas mám období, kdy potřebuji dospat celý rok :D.

Pokud tento režim udržíte 5 let, získáte krásného “pracovního” půl roku navíc. Za deset let máte navíc celý “pracovní rok”. No a pokud jste předtím spali 8 a více hodin denně, tak si to vynásobte dvěma. To už jsou moc pěkná životní čísla, která můžete prožít.

Proč je dvoufázový spánek lepší

Chápu, teď asi chcete napsat komentář, že je to kokotina a lidské tělo potřebuje minimálně 8 hodin spánku. Pravda je, že tělo potřebuje kvalitní spánek a toho máte za těch doporučovaných 8 hodin jen pár hodin. Každý to má trochu jinak. V zásadě tedy není otázka “kolik hodin spíte” ale “jak efektivně spíte”.

Příroda si za miliardy let evoluce dvoufázový spánek sama vymyslela z dobrých důvodů. Jednak v přírodě spíte kratší časy, abyste se chránili před predátory. Za druhé jsou časy, které vyloženě nechcete nic dělat. Když je odpoledne vedro na padnutí, nebo máte pravidelný déšť v období dešťů, tak je lepší si “dát dvacet”, nebo odpolední siestu. Ostatně malé děti spí odpoledne úplně běžně a většina “důchodců” to dělá také.

Jak řeším odpolední spánek?

1. Úprava harmonogramu.

Hodně lidí si myslí, že nemohou nic takového praktikovat kvůli práci. A část lidí má samozřejmě pravdu. Pokud však pracujete v kanceláři a vaše povinnost je pípnout si osm a půl hodiny, tak je většinou o domluvě, abyste mohli začít pracovat dříve a skončili ještě před odpolední siestou. Kdo jste vyzvedával děti ze školy / školky tak asi potvrdíte, že to většinou domluvit lze. Já pracuji na více projektech, právě proto mám odpolední siestu až od 16:00 abych stihl uzavřít odpolední blok práce a dojít k nejbližší posteli.

2. místo na odpočinek

Mou velkou výhodou je, že pracuji s lidmi, kteří mně znají a zpravidla vědí, že svou práci odvedu víc než dobře. Pracovní místo mám na 3 místech (můžeme tomu říkat kanceláře), ale všechny tři místa disponují gaučem či postelí, kde je relativní klid. Myslím, že to je úplně nejdůležitější.

3. rychle usnout

Chcete-li odpoledne rychle usnout, tak mně fungují vlastní nahrávky, které si připravuji. Víceméně jde o kombinaci meditačních “Alfa nahrávek” a afirmací. Afirmace si tvořím a nahrávám sám. Meditačních nahrávek jsou plné internety. Mám nahrávku na 15 minut. Většinou během toho času spolehlivě usnu. Už se mi stalo, že jsem stihl usnout a probudit se svěží během patnácti minut. Pokud spím tvrdě, vzbudí mě po třiceti minutách budík.

Pokud neusnete, tak to nutně nevadí, hlava si i tak odpočinula a tělo také.

Hlavní výhody dvoufázového spaní

Kromě ušetřeného času vidím ještě několik výhod, které zatím vítám.

  • V brzkých ranních hodinách jsem mnohem produktivnější. Nevěnuji se mělké práci, zprávám v messengeru ani e-mailu. Mám opravdu nerušený čas na práci.
  • Odpoledne už si mohu dělat co chci.
  • Nevadí, když nějaký den vynechám. To je asi nejdůležitější. Pokud se stane, že nějaký den vynecháte, tělo na ten režim snadno najede zpět. Ať už pokud jdete spát později, nebo nemůžete spát odpoledne.
  • Mám hromadu času.

Jak se svým časem naložíte vy, je na vás :-). Zatím jsem ve fázi experimentování, tak uvidím, zda tento režim udržím dlouhodobě.

 

Líbil se vám tento článek? Sdílejte ho na sociálních sítích!
Facebook komentáře

Komentáře

  • Tohle je fakt hodně zajímavý. O dvoufázovém spánku jsem četl už dřív – tam se ale jednalo o to, že spíš 4 hodiny, pak jsi hodinu vzhůru (na nějaké kreativní činnosti), a pak spíš další 4 hodiny. Jak je to s efektivitou tohoto režimu, nevím, ale co jsem tak slyšel, tak během té hodiny tvůj mozek jede na tak kreativní obrátky, že jseš schopen přijít s mnohem více nápady než za celý běžný den. Můžeš mi říct, zda tento režim (vstávání ve 3:21) stále jedeš, a jaký to na tebe má vliv? Díky.

    • Ahoj, ono těch různých verzí je hodně. Pro mě je cíl, abych byl fresh a získal navíc čas. U zmíněného režimu 4+1+4 je evidentní, že je čas delší než můj původní čas spánku, takže pro mě to není. A také jsem hledal řešení, které by bylo trochu flexibilní a když se jednou vynechá, nic zásadního se nestane.

      A k tvému dotazu:
      Ano, dvoufázový spánek zatím držím…
      Ne, vstávání ve 3:21 nedržím :-)…

      Celkově jsem se začal po 2 měsících cítit trochu přetažený, možná sportem, možná covidem, kdo ví. Takže jsem upravil režim a spím nyní o něco déle (6:30 až 7:00 hodin). Ale jak začíná být víc světla, tak cítím že to půjde zase ještě o tu půl hodinku ubrat. A hodím spát v 11:30 až 12:00 což byla druhá změna v režimu. To mi taky úplně nesedí, protože ta poslední hodina už není moc produktivní, ale mám ještě čas to poladit.

      Když mrknu na data, tak průměrný čas spánku:
      Prosinec: 6:37 spánku
      Leden: 6 hodin spánku
      Únor: 6:24 spánku
      Březen: 6:41

      Dříve jsem měl 7:06 – 7:15 průměr, takže zatím není úspora taková, ale něco člověk pošetří :-))

      Každopádně všichni vědí, že proti Covidu je velmi důležitý mít v pořádku Melatonin a ten se tvoří jen když dobře spíš, takže to nehodlám podcenit a být příliš nevyspalý. Chystám se pak sepsat nějaký update po delším časovém období.

Napište komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*

*