Každá firma funguje na základě určitých pravidel. Větší firmy mají směrnice, ty menší zápolí s chaosem. A obě dvě strany se snaží dostat někam doprostřed, kde pravidla nesvazují, ale pomáhají firmě jít jedním směrem. Ideální je pak stav, kdy se zakladatelům daří vytvářet jednoduché rámce, kterými se můžete řídit bez složitého vysvětlování. Já jich mám více, ale tyto jsou aktuálně moje oblíbené.
1. PRAVIDLO: 3x a dost
Pokud se něco řekne a odsouhlasí, počítám s tím, že se to udělá. Je-li tedy potřeba něco následně připomínat a eskalovat, je to zvednutý varovný prst. Potřebujete to zopakovat podruhé? Tak to už je na úrovni výhrůžky, protože další šance už nepřijde. Řídíte-li se tímto pravidlem, má to jednu velkou výhodu. Jakmile se o věci jednou promluví, už není možné ji nechat zahnívat, jak je to nejen ve firmách, ale i v našich životech běžné. Ve své podstatě se tak sami motivujete, abyste věci řešili a šli i za hranice komfortní zóny. Zároveň ostatním dáváte jasné mantinely, kde se mohou pohybovat.
2. PRAVIDLO: Kdo to vymyslel, ten to udělá
Japonští mistři kazienu vědí, že osoba nacházející se nejblíže problému má také největší šanci najít správné řešení. A rychle. To stejné pak platí pro přesný opak a tím jsou inovace. Má někdo skvělý nápad? Zapojte ho a dejte plnou podporu, aby se do věci pustil a měl podíl na odměně.
3. PRAVIDLO: Postarej se o své lidi
V žádné knížce jsem nenašel, že by nás vesmír soudil podle našich úspěchů. Často jsou ale zmiňovány naše rozhodnutí.
Jedno z těch zásadnějších je, kam ve svém životě a ve firmě postavíte své lidi. Správně se říká, že “kapitán opouští loď poslední”. Tohle pravidlo, ale nemá platit jen pro složitá období, kdy se nedaří. Zájem o rozvoj vašich lidí by měl být i v době rozkvětu. Lakmusovým papírkem pak je situace, kdy si kolega najde novou pracovní příležitost. Jak se vaše firma zachová? Ve spoustě společností je vidět okamžité odcizení ve stylu “když nejsi s námi, jsi proti nám”. Takové společnosti se ve skutečnosti o své lidi tak hluboce nezajímají. Lidé jsou pro ně zdrojem a to že mohou dosáhnout svého potenciálu někde jinde pro ně není argument.
4. PRAVIDLO: Jak zasadíš, tak sklidíš
K tomuhle asi není moc co dodat. Co si o jiných myslíš, oni si myslí o tobě. Jak se k věcem chováš, tak ti poslouží. Události se nedějí čistě náhodně, často jsou přímou reakcí na naše jednání. I když si to třeba hned neuvědomíme a nespojíme.
5. PRAVIDLO: Čím víc dáš, tím víc dostaneš
Občina je tvořivá a prospěšná všem. O tomhle pravidlu jsem psal v posledním článku, ale je dobré si ho vztáhnout i na podnikání. Markeťáci a ekonomové se nás většinou snažili přesvědčit, že osobní vlastnictví je super a ideálně smyslem našich životů. Jenže pravda je, že radost z věcí zpravidla máme, jen když se o ně podělíme. Toto století lidstvo zvládne jen pokud si to všchni uvědomíme a začneme se tím řídit.
Největší vliv přitom mají “právnické subjekty” tedy firmy. Nové organismy, které tu vytváříme. V poslední době jste zaznamenali určitě řadu úspěšných společností, který svůj byznys model postavili na sdílené ekonomice. Příkladem je například Spotify. Apka rozhodně nevedla k tomu, že by se hudebníkům snížily příjmy. Naopak se celý trh s hudbou zvedl a stal dostupnější lidem i méně známým autorům. Existuje také část marketingu, takzvaný “info marketing”, který stojí na tom, že lidem mnohem víc dáte zdarma, než za kolik ve finále zaplatí.
Otázka tedy je, co vše můžete jako firma i jako člověk nabídnout. Věřím, že je toho hodně.
Chci tomu věřit.